Článek
Změny by měly umožnit trestání nelegálních odposlechů. V současné době totiž zákon takový delikt nezná, a to ani jako trestný čin, ani jako přestupek. Postih by měl hrozit třeba i za zveřejňování přepisů odposlechů v tisku v době, kdy ještě probíhá vyšetřování a trestní řízení. "Ministři vnitra a spravedlnosti by se měli zamyslet nad legislativou. Je to katastrofa. Vlámání do soukromí lidí není ani přestupkem," řekl předseda výboru Jan Vidím (ODS).
Legislativní změny se mají týkat i osob, které byly odposlouchávány bezdůvodně. "Policie by tyto lidi měla dodatečně informovat o tom, že se o ně při odposlouchávání zajímala," poznamenal Vidím. Podobná praxe funguje například v Holandsku. Členové branně bezpečnostního výboru se shodli také na úpravě, která by účastníkovi telekomunikačního provozu znemožnila zůstat utajeným.
Důkladná alanýza trvá půl roku
Policejní prezident Jiří Kolář a ředitel bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Michal Mazel před poslanci v rámci jednání obhajovali takzvanou analýzu odposlechů. "Všechna čísla uvedená v analýze jsou legitimní. Sběr dat v policii byl jednotný. Mohlo dojít pouze k individuálnímu pochybení," uvedl Kolář. Podle něj bylo zadání zhruba poloviční. Jeho podřízení navíc měli na vypracování pouhý měsíc. "Relevantní analýza by trvala zhruba půl roku," poznamenal policejní prezident. Poslanci navržené změny by pak podle něj pomohly v boji s kriminalitou.
Opoziční poslanci Mazlovi vytkli, že odposlechy policie zhusta využívá kvůli usnadnění práce. "Je nepřípustné, aby si policejní orgány usnadňovaly vyšetřování odposlechy," je přesvědčen Jiří Bílý (ODS). Na tuto výtku zástupce ministerstva vnitra reagoval slovy: "Příště tady můžeme sedět a diskutovat o tom, že máme hodně agentů, a že to hodně stojí."
Branný výbor se také rozhodl, že si bude pravidelně vyžadovat od ministerstva vnitra zprávy o odposleších. V únoru a březnu proto chce vypracovat kritéria, která by zprávy měly obsahovat.
