Článek
„To jednání bylo poměrně dlouhé, ale musím říct, že konstruktivní,“ uvedl Metnar na úterní tiskové konferenci po jednání se zástupci odborů. Ti požadovali navýšení tarifů platů o deset procent. Takový systém však podle Metnara není férový a některé příslušníky zvýhodňuje.
„Když bychom šli tou cestou jenom tarif, procenta, tak budeme příslušníkům ve vysokých tarifních třídách přidávat hodně a těm v nižších třídách málo,“ dodal.
Místo toho ministerstvo vnitra počítá s modelem, který Metnar představil v příspěvku na sociálních sítích. Podle něj se má plat příslušníků bezpečnostních složek zvyšovat o 2 600 až 2 900 korun ročně po dobu následujících tří let.
Do roku 2029 by se tak platy příslušníků měly zvýšit až o 8700 korun, čímž by podle ministra mělo být dosaženo nástupního platu ve výši 50 000 korun.
Odborům však na tomto modelu vadí, že se navýšení dělí na dvě poloviny mezi samotný platový tarif a stabilizační příspěvek, jehož výši a dobu vyplácení určují ředitelé jednotlivých sborů. Podle nich proto nejde o předvídatelnou a dlouhodobě jistou složku příjmu.
„Pevná částka 1 300 Kč nepředstavuje pro naprostou většinu příslušníků ani pětiprocentní zvýšení základního tarifu. U zkušenějších příslušníků jde často pouze o dvě až tři procenta,“ sdělila Unie bezpečnostních složek v reakci na Metnarův návrh.
Upozornili také na nízkou konkurenceschopnost bezpečnostních složek na trhu práce a úbytek zkušených příslušníků.
Současně s navyšováním platů počítá kabinet rovněž s vyšším počtem policistů. Jejich počet by se měl rozšířit o 1500 na 43 000. Tabulkově má policie 46 000 služebních míst, některá se dlouhodobě nedaří obsadit.
Ministr zmínil rovněž navýšení prostředků na kybernetickou bezpečnost o 240 milionů korun.
