Hlavní obsah

Podyjí na Znojemsku nově spásají pratuři

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Mašovice

S údržbou luk v Národním parku Podyjí na Znojemsku nově pomáhají kromě divokých koní i pratuři. Zatím jsou dva, hnědý se jmenuje Miki a hnědý Niko. Spásají trávu v rezervaci u Mašovic. Jména jim vybraly děti z tamní školy.

Foto: archiv České krajiny

Trávu v Národním parku Podyjí na Znojemsku nově spásají pratuři Miki (hnědý) a Niko (černý).

Článek

Býčci jsou zástupci plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo vyhubenému praturovi, jehož domovem byla kdysi i střední Evropa. Podyjí se tak stalo jednou z několika málo přírodních lokalit v České republice, kde se tito mohutní kopytníci chovají v přirozených podmínkách.

Pastvinu sdílejí s koňmi

Pratuři se nejprve aklimatizovali v menší ohradě s napajedlem a přístřeškem, aby si na nové prostředí snadněji zvykli. Jeden z býků, starý přibližně rok a půl, přicestoval z rezervace u Milovic, druhý pochází z chovu z Nýřan u Plzně.

Po navázání kontaktů s koňmi se oba býci vydali na průzkum okolí.
Tomáš Rothröckl, ředitel Národního parku Podyjí

Býčci již spásají hlavní pastvinu. „Po navázání kontaktů s koňmi, které zvládli naprosto bez problémů, se oba býci vydali na průzkum okolí. Nyní se pohybují volně po ohrazené pastvině,“ řekl Právu ředitel parku Tomáš Rothröckl.

Foto: archiv Česká krajina

Divocí koně spásají Podyjí již od roku 2018.

Rezervace na někdejší vojenské střelnici u Mašovic tak bude spásána hned dvěma druhy velkých kopytníků, tedy pratury plemene Tauros a divokými koníky druhu Exmoorský pony, což by mělo přinést ještě pestřejší prostředí. „Zkušenosti ze zavádění pastvy ukazují, že právě kombinace různých typů velkých kopytníků přírodě nejvíce prospívá,“ uvedl ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Pro louky jsou nenahraditelní

Koně jsou na jižní třetině bývalé střelnice už od roku 2018. Exmoorský pony je plemeno, které se nejvíce blíží původním divokým koním ze střední Evropy.

„Po šesti letech kontinuální pastvy se pastvina velmi výrazně proměnila. Koně zde vytvořili pestrou mozaiku různě vypasených trávníků, spletitou síť pěšinek a odpočinkových plácků. Nyní bude zajímavé pozorovat, jak budou krajinu utvářet s pratury,“ doplnil Robert Stejskal ze správy Národního parku Podyjí.

Za vypouštěním divokých koní a praturů do volné přírody v republice stojí již léta ochranářská společnost Česká krajina. Pro ochranu krajiny jsou tito kopytníci, stejně jako ovce, krávy či kozy, naprosto nenahraditelní. Nejde jen o to, že spásají louky. Kopyty či kopýtky přirozeně narušují travní drn, čímž jej provzdušňují. To pak napomáhá v růstu vzácných druhů rostlin a prospívá to i živočichům.

Foto: archiv Česká krajina

Pokud záměr ochranářů vyjde, tak praturů pro spásání trávy v Podyjí časem přibude.

Reklama

Výběr článků

Načítám