Článek
„V roce 2023, za který k dnešnímu dni zatím máme poslední dostupná a oficiální data, si v ČR vzalo život 1253 lidí,“ konstatovala Eva Tušková, která vede pracovní skupinu prevence a výzkumu sebevražd z NUDZ. V průměru tak na každý den vycházely 3,4 případy denně, přičemž nejohroženějšími skupinami byly muži nad 70 let a ženy nad 80 let věku.
U lidí mezi 15 a 29 lety je míra sebevražednosti, tedy přepočet sebevražd na 100 000 obyvatel nižší, nicméně i tak je v této věkové kategorii sebevražda příčinou každého čtvrtého úmrtí.
Z celoevropského srovnání, k němuž jsou zatím data dostupná k roku 2021, plyne, že Česko je s mírou sebevražednosti 11,6 případů na 100 000 obyvatel nad průměrem EU. V minulosti ovšem byly evidované počty sebevražd v ČR ještě vyšší.
Odborníci však upozorňují, že ve statistikách se objevuje i míra úmrtnosti v důsledku tzv. událostí nezjištěného úmyslu, kdy není jasné, zda šlo o nehodu, vraždu či sebevraždu. A podle Tuškové tak „významná část sebevražd z oficiálních statistik velmi pravděpodobně uniká“.
Přehled za loňský rok by již měl zohlednit nejen zdravotnická data, ale i údaje z evidence sebevražd vedené policií.
„Lékaři často nejsou schopni určit, jaký byl úmysl jednání zemřelé osoby, a proto velká část případů spadla do kategorie úmrtí v důsledku události nezjištěného úmyslu, případně do kategorie nehod. Podrobnosti přináší až výsledky policejního vyšetřování, které nebyly ve zdravotnické statistice dosud zohledněny,“ konstatovala analytička z ÚZIS ČR Šárka Daňková. Jasněji by tak mělo být koncem září.
Týdny pro duševní zdraví, které tento týden začnou, startují právě Světovým dnem prevence sebevražd připadajícím na 10. září, budou věnovány mimo jiné důležitosti komunitních služeb. Odborníci usilují o změnu vnímání sebevražd a o posun od kultury ticha a stigmatizace k otevřenosti, pochopení a podpoře.
