Článek
„V posledních šesti letech sledujeme výrazný nárůst hospitalizovaných dětí a adolescentů na dětských psychiatrických odděleních,“ uvedl primář dětského oddělení bohnické psychiatrie Michal Považan.
Největší je ve věkové kategorii mezi 13 a 18 lety. „Je patrné, že neřešené problémy dětí můžou vyústit do sebevražedného nebo sebepoškozujícího jednání,“ řekl.
Pokus o sebevraždu může být voláním o pomoc, ale i reakcí na závažný stres či šikanu. Jen toxikologické informační středisko, které se zabývá i otravami, řešilo loni takové případy u 469 dívek a 59 chlapců. Před sedmi lety to bylo 37 chlapců a 200 dívek.
Hospitalizace je podle Považana jen jednou z forem pomoci, navíc nedostatkovou.
Rozšířit kapacity
Dětských psychiatrů je jen 140, pokládá proto za potřebné podporovat i jiné formy péče. „Potřebujeme dostatečné kapacity pro psychoterapii, rodinné terapeuty, a sledovat i to, jak dítě funguje ve škole, podporovat speciální pedagogy,“ míní.
Metropole proto připravila kampaň Pomoc na dosah, která kromě dětí cílí i na duševní zdraví seniorů, rodiček nebo lidí ohrožených syndromem vyhoření.
Lidí, kteří v průzkumech deklarují, že pociťují duševní nepohodu, v posledních letech přibývá. Podle odborníků to souvisí i s pandemií covidu-19, válkou na Ukrajině či finančními problémy souvisejícími s růstem cen.
„Každý z nás nebo z našich blízkých prožívá někdy chvíle, kdy měl pocit, že už to nezvládne. Pomoc ale existuje a není ostuda si o ni říct,“ uvedla náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS).
Praha v oblasti duševního zdraví například jako první kraj spustila modul duševního zdraví v mobilní aplikaci Záchranka a v červenci otevřela Centrum perinatální péče o duševní zdraví, které cílí na ženy těhotné nebo po porodu.
„Zájem je celorepublikový a tak velký, že nás až překvapil,“ dodala Udženija. Na začátku letošního roku vznikla příspěvková organizace Prahy nazvaná Zahrada pro duši, jejímž cílem je vybudovat komplexní síť služeb péče o duševní zdraví obyvatel metropole.
