Hlavní obsah

Po oslavách

Novinky, Jiří Hanák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Chápu, že poslanci ODS odešli ze sálu, když na slavnostním zasedání Sněmovny k uctění 17. listopadu mluvil předseda KSČM Grebeníček. Nechápu však pravidla, kterými se takové odchody ODS řídí. Před půl druhým rokem měli k podobné demonstraci onačejší příležitost, to když se volil prezident republiky.

Foto: plakátek k akci
Článek

Tehdy ODS neřekla komunistickým poslancům fuj fuj! Naopak, ucházela se o ně jako Jeník o Mařenku, protože bez nich by Václav Klaus prezidentem zvolen nikdy nebyl. Vzpomněl jsem si na slova TGM o tehdejší národněsocialistické straně, jíž je ODS dědičkou: strana jako guma. Poskočí, vyskočí i odskočí, podle potřeby.

Nechápu ovšem Miroslava Grebeníčka. Svým projevem propásl vynikající příležitost, jak vyvést KSČM ze stále pevného ghetta a učinit první krok k tomu, aby se jeho strana stala salonfähig. Stačilo, aby řekl, že také komunisté oslavují 17. listopad, neboť osvobodil i je. Vůbec by to nebylo v rozporu s jeho názory na devadesátá léta, naopak, přidalo by jim to na věrohodnosti. Šéf KSČM však zůstal - dalo se to ovšem očekávat - u rétoriky, vzdáleně připomínající Klementa Gottwalda či jeho mluvku Václava Kopeckého nechvalné paměti. KSČM se pod Grebeníčkovým vedením zřejmě rozhodla zůstat slepým střevem české politiky. S jakéhosi důvodu existuje, avšak důvod existence nikdo nezná. Může získávat hlasy, avšak uvítězit se může pouze ke smrti. Potvrdily to konečně i výsledky senátních i krajských voleb.

V dnešní podobě KSČM nikdo do vládní koalice nevezme (ačkoliv člověk neví, jak, kdy a proč ODS zase poskočí, vyskočí a odskočí), vládnout nebude a postupně se mění ve sběrnu promarněných volebních lístků. Příklad někdejších komunistů v Polsku či Maďarsku jí dodnes zřejmě neříká vůbec nic.

Ve slavnostním projevu ve Sněmovně pěkně zazněla slova předsedy ČSSD Grosse o pokoře před voliči. Stanislav Gross už v tom má praxi, je to tři čtvrtě roku, co "slézal s koně". Jen kdyby ovšem ta pokora ČSSD do rukou sjeti ráčila. Nějak se to nevede. Zatím s voliči hraje jakési velkopanské pidluke-padluke: tu pošilhává po spolupráci s ODS, tu s komunisty, je vždy ochotna své hříchy svést na koaliční partnery a voličům nabízí hned několik ČSSD: Zemanovu, Grossovu, Škromachovu a tak dále dle libosti. Ve středu ve vzpomínkovém průvodu nesla mládež i heslo "Nemáme koho volit!". Upřímná pokora Lidového domu by mohla začít u vstřebání tohoto hesla.

PRÁVO 19. listopadu

Reklama

Výběr článků

Načítám