Článek
„Úkol znovu potvrdit existenci přípravných tříd, tam je shoda s ministerstvem školství. Připravit návrh na dodatečný odklad, a to se připraví,“ hlásil premiér Babiš ve videu na Facebooku začátkem srpna.
Odklad školní docházky v Česku v posledních letech dostávala pětina až čtvrtina dětí u zápisu do základní školy. Často z důvodů, které nesouvisely se zdravím nebo s připraveností na školu.
Tzv. dodatečné odklady nadto umožňovaly, aby se dítě, u kterého se v prvním pololetí prvního ročníku ukázalo, že na školu nestačí, vrátilo do mateřské školy. Kromě souhlasu rodičů k tomu stačilo pouze rozhodnutí ředitele. Odborníci se ovšem shodují, že opatření mělo na děti negativní vliv.
Zda a jak se dodatečné odklady případně vrátí, zatím není jasné, Plaga nicméně z nápadu nadšený není.
„Když to řeknu lidově, jde o propadnutí se do mateřské školy. Tento instrument v Evropě nikdo nemá. Připravím k tomu komplexní stanovisko na datech z prvního roku omezených odkladů. Je potřeba hledat rovnováhu nejen pomocí přípravných tříd, ale na základě informací od odborníků si nemyslím, že by se tam dodatečné odklady měly znovu objevit,“ řekl ministr.
„Pro dítě je to obrovský pocit selhání. Po nástupu do školy si vytváří celoživotní vztah ke vzdělávání, a když už v prvním ročníku selže, tak negativní zážitek zůstává. Přitom další přibližně půlrok ve školce, kde se dítě opět musí přizpůsobovat, už obvykle tolik nepomůže,“ vysvětlila předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová.
Podle ní je potřeba děti na vstup do školy opravdu pečlivě připravovat a zachytávat problémy ještě dříve, než nastoupí do první třídy.
ANO bylo pro zrušení
Vzhledem k neúnosné míře odkladů se je Sněmovna včetně poslanců hnutí ANO loni jednomyslně rozhodla postupně omezovat a zakázala od aktuálního školního roku i odklady dodatečné. Vzhledem ke krátké době účinnosti ministerstvo školství zatím krok nestihlo ani vyhodnotit, premiér však již na radu své poradkyně plánuje jeho zvrácení.
„Dodatečné odklady by se měly vrátit proto, že jsou případy, kdy je dítě nezralé a potřeba odkladu se pozná až v rámci výuky. Není to o tom, že žák například nezvládá učení, ale že třeba dva měsíce brečí, začne mít psychické problémy a nechce chodit do školy,“ popsala Žánová argumenty, které přednesla premiérovi.
„S panem premiérem jsem probírala, že by tam byla pojistka minimálně v podobě vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, aby to nebylo tak jednoduché jako dosud,“ doplnila Žánová. Jak sama přiznává, dodatečné odklady jsou krajní a výjimečné řešení, za posledních deset let je zažila ve škole dvakrát.
Děti by se ale podle ní neměly vracet do školky, ale do přípravných tříd, které podle plánů ministerstva zůstanou navzdory schválené legislativě fungovat i po roce 2029. Ne každá základní škola ale přípravku zřizuje a děti by tak často musely dojíždět.
