Hlavní obsah

Péče není kvůli Ukrajincům méně dostupná, říká šéf VZP

7. 12. 2022, 8:45

Kdyby přišla ještě větší vlna ukrajinských uprchlíků do České republiky, zřejmě by to zvýšilo tlak na kapacitu zdravotnických zařízení. Zatím se to ale neděje, řekl v rozhovoru pro Právo generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Foto: Milan Malíček, Právo

Zdeněk Kabátek, ředitel VZP

Článek

Jaké jsou vyhlídky na stav finančních prostředků ve veřejném zdravotním pojištění na příští rok, vzhledem k nové úhradové vyhlášce?

Začal bych letošním rokem, ono to souvisí. Letošek se vyvíjí výrazně pozitivněji, než jsme předpokládali ve zdravotněpojistném plánu. Na začátku roku jsme měli v plánu schodek –5,9 miliardy, po propuknutí ukrajinské krize jsme ho upravili a dostali se až k minus jedenácti miliardám, což byl velmi negativní výhled.

Podařilo se to změnit?

V průběhu roku se ukázalo, že zafungovaly dva pozitivní efekty: jednak ukrajinští občané na území ČR jsou z pohledu veřejného zdravotního pojištění v plusové bilanci o dvě miliardy korun, byť pro státní rozpočet je to čistý náklad, a zároveň se zdá, že covid neměl v roce 2022 takovou sílu jako v předchozích letech. Zafungovalo očkování i přirozená imunita, takže i náklady spojené s covidem se nevyvíjely tak, jak jsme předpokládali.

VZP na konci tohoto roku tedy bude se saldem minus jedna, minus jedna a půl miliardy dobře připravená na příští rok.

VZP opět nabízela kontroverzní brožuru s Babišem. Do voleb už se to nestane, slibuje

Prezidentské volby

Rozpočet na rok 2023 máme sestavený jako schodkový ve výši pět a půl miliardy korun, ale tuto částku jsme schopni absolutně bez problémů krýt z běžného účtu základního fondu. Nejsme tedy nuceni sahat do rezervního fondu. Domnívám se, že v příštím roce lze očekávat, že naši smluvní partneři budou mít uhrazeny veškeré zdravotní služby a veškerou péči včas a v plné výši.

Co to tedy znamená pro poskytovatele zdravotní péče a především pro klienty?

Je to dobrá zpráva zejména pro klienty. Jednak se nemusí obávat snížení dostupnosti a kvality zdravotních služeb, naopak mohou počítat s tím, že VZP má připravené bonifikační mechanismy nad rámec úhradové vyhlášky. Chceme přispět zejména ke zvýšení dostupnosti primární péče v re­gionech, kde je situace problematická.

Pro naše partnery – lékaře, nemocnice, pobytová zařízení – je to také dobrá zpráva. Nemusí se bát zpožďování úhrad, regulací nebo restrikcí.

Ukázalo se, že ukrajinští občané nenadužívají zdravotní péči v ČR. Převážná většina služeb, které čerpají, jsou bagatelní služby do pěti tisíc

Někteří zdravotníci se ale obávají, že jejich platy příští rok porostou, ve srovnání s letoškem, jen o čtyři procenta, i když celkové úhrady budou vyšší o osm procent. Dřív rostly meziročně i o deset dvanáct procent. Podle nich se tak může projevit i efekt zmrazení plateb za státní pojištěnce.

Fakticky lze konstatovat, že objem prostředků směrem k poskytovatelům se zvýší zhruba o osm procent, o dvacet miliard meziročně. Objem peněz, které potečou do českého zdravotnictví, se určitě nesníží.

Zmrazení plateb za státní pojištěnce mělo mít původně pro VZP dopad zhruba minus osm miliard a celkem zhruba o minus čtrnáct miliard, ukázalo se ale, že se příjmová strana vyvíjela lépe, než jsme čekali, a to ten propad smazalo. Jsme pořád na svém.

Obavy, o kterých mluvíte, pramení spíš z toho, že se razantně zvýšila inflace a že reálná mzda, což platí pro všechny segmenty českého hospodářství, může stagnovat a v některých případech poklesnout. To je relevantní obava, ale počkejme, jak se situace bude vyvíjet. Myslím, že úhradový rámec je nastaven jako umění možného. Je to navýšení, které nepovede k destabilizaci veřejného zdravotního pojištění a umožní rozumný růst příjmů na

Jsou tedy namístě obavy například opozičních politiků, že oněch čtrnáct miliard bude ve zdravotnictví chybět?

V současné době nechybí. Samozřejmě čtrnáct miliard je čtrnáct miliard, ale otázka je, na co by byly efektivně využity. Druhá rovina toho rozhodnutí – tedy že budou zmrazeny platby za státní pojištěnce, ale zároveň bude definován nový valorizační mechanismus pro příští roky – je poměrně významná.

Uvědomme si, že v případě, že by tento valorizační mechanismus nebyl definován a zmrazení neproběhlo, tak by se nyní diskutovalo o tom, jaká bude platba za státní pojištěnce v příštích letech. V době ekonomické stagnace by i stát přistupoval k rozhodnutí o navýšení plateb za státní pojištěnce s nějakou mírou opatrnosti.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek ředitel VZP

Systém, do kterého nepřiteklo oněch čtrnáct miliard, dostal protihodnotu v podobě valorizačního mechanismu. Vzhledem k inflaci – a inflace je jeden z parametrů, který do tohoto automatu vstupuje – může systém už v roce 2024 počítat s významným navýšením platby za státní pojištěnce. Odhady se pohybují okolo 22 miliard. Z pohledu dlouhodobé stability je to obrovské plus.

Ukrajinskou krizi jste už zmínil. Jak se zdravotnický systém vyrovnal s příchodem víc než 400 tisíců cizinců do ČR?

Čtyři sta tisíc ukrajinských občanů, z nichž zhruba 350 tisíc je pojištěno u VZP, je bezesporu parametr, který se systémem zahýbal. Podle mého názoru ale ne po ekonomické stránce. Ukázalo se, že ukrajinští občané nenadužívají zdravotní péči v ČR. Převážná většina služeb, které čerpají, jsou bagatelní služby do pěti tisíc, to se týká tří čtvrtin všech pojištěnců.

Procento těch, kteří využívají dražší, centrovou péči, je dokonce nižší než v české populaci. Není se třeba obávat dopadů do ekonomické stability veřejného zdravotního pojištění.

Co si ale myslím, že by mohl být problém, pokud by krize trvala a počet ukrajinských běženců do ČR by se zvýšil, což nelze předjímat, je dostupnost služeb. Samozřejmě pokud se zvýší počet klientů, kteří čerpají služby, může být v některých oblastech větší tlak na kapacitu poskytovatelů, a tudíž snížená dostupnost. Říkám, že to tak být může, protože zatím se tak neděje. Rozhodně nedochází ke snižování dostupnosti péče pro naše občany kvůli Ukrajincům.

Ani zpočátku to tak nebylo?

Zpočátku to byla spíše obava, jak ukrajinské občany do tohoto systému začlenit. Debaty byly racionální. Díky ministerstvu zdravotnictví se vytvořila speciální pracoviště ve fakultních nemocnicích, která nápor zpočátku utlumila. Ukázalo se, že ukrajinští občané nám nesedí v čekárnách, nenavyšují čekací doby, chovají se racionálně.

Jsem si vědom, že někteří lékaři, a slyšel jsem to zejména od praktických a dětských lékařů, si prošli obdobím, kdy byl zvýšený požadavek na jejich služby. Ale zvládli to, za to jim patří poděkování.

Snažíme se nastavit úhrady tak, aby veškerá možná péče byla hrazená, to se týká jak ukrajinských občanů, tak našich. Zatím jsem optimista, ale pokud by přišel větší počet občanů Ukrajiny, musíme přemýšlet, jak organizaci změnit, jak víc využít například akutní lůžkovou péči. Jsme na to ale připraveni, stejně jako jsme připraveni debatovat o financování. Prostředky na to máme.

V posledních dnech rozvířil debatu návrh ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, že by stát měl v rámci prevence přispívat na lyžařské kurzy žáků. Jak se k tomu stavíte?

Dalo by se říci, že je to bouře ve sklenici vody. Není to nic nového, příspěvek na různé ozdravné pobyty a pohybové aktivity je běžný u všech zdravotních pojišťoven v ČR. Naši klienti čerpají příspěvek například na plavání, na prevenci kardiovaskulárních nemocí a obezity. Toto téma bylo mediálně zajímavé, protože zasahuje velký počet klientů. Je to hromadná záležitost, lyžařské kurzy se pořádají v sedmé třídě základní školy, týká se to u nás asi sta tisíc dětí ročně.

Debata musí běžet o tom, zda je to rozpočtově zvládnutelné. VZP má ve fondu prevence zhruba miliardu, musíme se tedy bavit o tom, zda to má nějaký rozumný dopad. Na druhé straně je třeba bavit se o tom, co to dětem přinese. Jestli jsou skutečně naplněny preventivní podmínky, zda dojde ke změně životního stylu těchto dětí.

Obezita je součástí pandemie covidu, děti tloustnou, což generuje problémy v budoucnu, jako je diabetes a další onemocnění. Určité ratio to tedy má, jsme připraveni o tom debatovat. Na nejbližším zasedání správní rady připravujeme materiál, který by tyto oblasti měl popsat, a pak se můžeme bavit o konkrétní podobě tohoto programu, pokud by byl zaveden.

Jde podle vás o dobrý nápad?

Podpora zdravého životního stylu je bezesporu dobrá věc. Ve svém nejbližším okolí vidím, že návyky dětí se mění. Na rozdíl od mé generace, která byla zvyklá se pohybovat přirozeně, je dnes spíš posun k elektronickému trávení času. Myslím, že to není dobře, a kaž­dý nápad, který povede ke změně, je dobrý. Musíme si ale dopředu říct, zda to skutečně bude mít efekt.

Mnoho odborníků upozorňuje na zanedbanou prevenci v době covidu a očekává velký tlak na specializovanou, centrovou péči kvůli zanedbaným onkologickým a dalším onemocněním. Jsou tyto obavy reálné a je na ně systém připravený?

Tyto obavy bych nezatracoval ani nepodceňoval. Sledujeme screeningový vývoj v preventivních programech, které vedou ke včasnému záchytu onkologických onemocnění, a tedy snížení počtu rozvinutých onkologických diagnóz. Je to nejen ve prospěch klienta, ale i nás plátců.

Každé takové onemocnění, které propukne v plné míře, je pro nás z hlediska nákladů složitější a snižuje šance pacienta na úplné vyléčení. Vedeme si přesné statistiky a vidíme, že u základních screeningových programů u rakoviny prsou, děložního čípku, kolorekta a nově i plic v letošním roce dochází k návratu k původním hodnotám. Po ukončení covidu se klienti začali chovat stejně jako předtím. Navštěvují zdravotnická zařízení, chodí na preventivní kontroly.

Zanedbané nádorové onemocnění se ale objeví i později než po dvou letech.

Jde těžko předvídat, jestli výpadek ve screeningu povede k masivnějším diagnózám onkologických onemocnění v budoucnu. Snažíme se aktivně komunikovat s našimi klienty, aby na preventivní kontroly chodili, i navyšovat kapacitu těch center.

Žádný klient se nemusí obávat, že by nedostal nákladnou péči

Ve zdravotněpojistném plánu předpokládáme, že centrová péče by mohla mít vyšší možnost růstu než oněch osm procent, je to v řádu desítek procent. Zároveň otevřeně deklarujeme, že, co se týká nejdražší centrové péče, jsme připraveni se v průběhu roku bavit o operativním navyšování peněz, pokud to bude potřeba. Žádný klient se nemusí obávat, že by nedostal nákladnou péči.

Můžeme si to dovolit i díky tomu, že tento rok skončí lépe, než jsme plánovali, a že vyhláška vytváří určitý prostor, abychom reagovali na akutní potřeby systému. Máme tam určitou míru prostředků, které jsme schopni využít na to, abychom reagovali například na infekční hrozbu, silnější výskyt chřipky, která může nastat. Je třeba si uvědomit, že chřipku jsme tu dva roky neměli.

Jakých diagnóz se nejdražší centrová péče týká?

Jsou to jednak vzácná onemocnění, jako je amyotrofická laterální skleróza, cystická fibróza, svalová dystrofie, kde se cena za léčbu pohybuje v řádu desítek až stovek milionů. U cystické fibrózy máme například nový lék Kaftrio, který naštěstí funguje, u něj je navýšení úhrad zhruba o 220 procent.

Často říkám, že ČR se nemusí stydět za úroveň zdravotní péče, dostupnost nejmodernějších léků je poměrně dobrá. Zrovna jsme tu řešili mimořádný případ holčičky, která potřebuje speciální rehabilitaci. I takové věci nastanou – a my jsme připraveni se jim věnovat individuálně, byť se často jedná o nehrazenou péči, tam se chceme soustředit na to, jak aplikovat paragraf 16 (součást zákona o veřejném zdravotním pojištění, který stanoví, že pojišťovna může platit pacientovi i nehrazenou léčbu, pokud se prokáže, že není jiná alternativa). Právě u těchto mimořádných případů často slyším, jak naše zdravotnictví nefunguje. Zabýváme se i těmito individuálními případy a chceme je řešit.

Chystají se nové úhrady? Mluvilo se například o těhotenském screeningu.

Chystají se určitě, to je kontinuální proces. Ctíme to, že kdo definuje vstup nových léčebných metod do systému úhrad, je příslušná odborná společnost. V příštím roce chceme cílit na jednodenní péči na lůžku. Chystáme i věci, které nejsou obsaženy v úhradové vyhlášce, a to je tlak na větší efektivitu a kvalitu zdravotních služeb.

Odborný útvar, který je zodpovědný za smluvní a úhradovou politiku, pracuje s myšlenkou komplexních balíčků úhrad za některé diagnózy. Je to zatím úplně na začátku a myšlenka spočívá v tom, že chceme platit za výsledek a sdílet riziko komplikací s poskytovatelem.

Například u velkého ortopedického výkonu chceme definovat cenu nekomplikovaného výkonu, od diagnostiky přes operaci až po následnou péči, a dohodnout se na vzájemném sdílení rizik. To znamená, že kdyby se tam vyskytla komplikace, jde to k tíži poskytovatele. Je to věc, která je nová a kterou nechceme dávat na stůl silou. Chceme ji nabídnout našim partnerům a debatovat, zda to není cesta, jak přispět k většímu zefektivnění zdravotních služeb.

Ti, kteří cílí na rychlé vyléčení pacienta a na výsledek, budou odměněni. Tam, kde je větší procento komplikací, bude tato forma úhrady nevýhodná. Chceme to ale dělat na bázi dohody a dobrovolnosti.

Správní rada VZP nedávno rozhodla o změně pravidel ke stanovení vaší roční odměny, která může činit až 1,3 milionu korun. I někteří členové správní rady VZP nyní kritizovali nová kritéria jako příliš měkká a nekonkrétní.

To ze své strany mohu těžko posoudit. Jsem manažer a kritéria pro odměnu stanovuje správní rada. S pokorou jsem vždy připraven ta kritéria přijmout. Jestli jsou příliš měkká, nebo příliš tvrdá, nemohu komentovat. Když jsem do této pozice nastoupil, hned první rok jsem se odměny vzdával. VZP byla ve velkém minusu, a vzít si odměnu za tehdejší hospodářský výsledek, to by bylo až nemravné. Ale jak říkám, je to věc orgánů společnosti, jakým způsobem hodnotí manažerskou činnost.

Připojištění ve zdravotnictví by mohlo být od roku 2025 či 2026, míní Válek

Domácí

Co kromě plnění zdravotněpojistného plánu musíte splnit, abyste na plnou výši odměny dosáhl?

Zdravotněpojistný plán je nepřekročitelnou podmínkou, pak jsou tu oblasti jako správa dlužného pojistného čili úspěšnost vymáhání pojistného, kterou můžete ovlivnit některými nástroji. Je tu schopnost regulovat náklady právě na tu nejdražší centrovou péči, kde je limit půl miliardy. Posuzuje se i úspěšnost realizace některých strategických cílů v oblasti elektronizace a samozřejmě hospodářský výsledek.

VZP opět nedávno rozdávala už dříve vydanou brožurku o rakovině, jejíž součástí je i dopis a fotografie expremiéra Andreje Babiše, nyní prezidentského kandidáta. Pár týdnů před volbami to působí zvláštně.

Máte pravdu. Pozdě jsme zareagovali na to, že pan Babiš se stal prezidentským kandidátem. Ta brožurka obsahuje po­dle mého názoru velmi kvalitní informace pro naše klienty, prezentované nejvyššími autoritami v oblasti onkologie. Začali jsme s distribucí brožurky loni na podzim po sněmovních volbách. Sám jsem trochu zaspal, abych to vztáhl na sebe. Učinili jsme opatření, že do prezidentských voleb nebudeme tu brožurku nabízet, ale po nich nic nebude bránit tomu, aby byla znovu použita jako edukační materiál.

Nebyla už chyba na začátku, že se u této brožurky VZP, která by měla být apolitická, takto propojila s tehdejším premiérem Babišem?

Obsahově ten materiál tehdy zpracovával Úřad vlády společně s ministerstvem zdravotnictví. Proto došlo k tomu, co se dnes jeví jako problematické. Já po celou dobu vnímal obsah brožurky, který je v pořádku. Akceptovali jsme, jakým způsobem byla navržena. Pro nás je důležité absolutně vyloučit podezření, že snad straníme některému prezidentskému kandidátovi. Opatření jsme udělali obratem, když jsme na to byli upozorněni. Chyba to byla, ale zcela korektně jsme ji vyřešili.

V pražské nemocnici vzniklo unikátní pracoviště pro budoucí zdravotní sestry

Stalo se

Reklama

Výběr článků