Článek
„Zatím se všechny členské státy snažily situaci řešit prostředky, které nejsou vnímány jako eskalující, a i proto ta vůle zasahovat silou proti provokacím nebo jasným narušením byla spíše nižší. Ale v poslední době vidíme, že všechny země, především ty, které jsou na východním křídle aliance, nevidí jinou možnost než zasáhnout silou proti zjevným narušením svého vzdušného prostoru,“ citovala Pavla ČTK.
Pavel coby bývalý náčelník generálního štábu a šéf obranného výboru NATO opakovaně varoval, že Rusko testuje, jaká bude reakce Západu na jeho provokace. Zároveň setrvale připomíná, že východní mocnost rozumí pouze jazyku síly.
„Může nastat situace, kdy budeme muset sestřelit některá z těchto letadel nebo bezpilotních prostředků, které prověřují naši připravenost,“ uvedl minulý týden prezident v rozhovoru pro Fox News, který poskytl na okraj Valného shromáždění OSN, jež probíhalo v New Yorku.
V podobném duchu se k ruským provokacím a hrozbám vyjadřoval i v minulosti. „Rusko se bude chovat tak, jak mu dovolíme,“ řekl loni v září po narušení vzdušného prostoru zemí NATO ruskými letouny.
Rumunsko patří mezi státy, které sousedí s Ukrajinou, vůči níž vede Rusko od února 2022 válku. Nad rumunským územím u hranic s Ukrajinou se opakovaně vyskytly drony. Námořní dron se v srpnu objevil i v Černém moři jen několik set metrů od místa, kde probíhají práce na výstavbě infrastruktury těžby plynu v rámci rumunského černomořského projektu Neptun Deep.
Oba prezidenti jednali nejen o hybridních hrozbách, ale rovněž o možnostech spolupráce, ať už v energetice či obraně.
„Máme shodnou pozici a dohodli jsme se, že budeme v této oblasti také spolupracovat,“ řekl rumunský prezident.
