Článek
„To je důvod, proč tam prezidenta Pavla nechtěli. To nejpodstatnější pro Českou republiku nenastane na summitu, ale po summitu. A to je, kdo a jak bude interpretovat to, co se stalo. Ve chvíli, kdy by tam prezident Pavel nebyl, byla by ta interpretace pro Andreje Babiše jednoduchá. V nedělním vysílání na Facebooku by Babiš tvrdil, že jednání dopadlo ve prospěch jeho vlády,“ řekl Novinkám politolog Michal Malý z Karlovy univerzity.
„Ve chvíli, kdy se prezident zúčastní těch nejpodstatnějších akcí, tak tu bude další proud, který bude interpretovat výsledky schůzky. A toho se Babiš bojí,“ dodal.
Názor sdílí i politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci. „To byla zřejmě ta hlavní motivace, proč prezident na summit chtěl jet,“ předpokládá.
Vláda bude muset podle něj zřejmě po summitu plnit nějaké „domácí úkoly“, jako je například razantní zvýšení výdajů na obranu, nebude chtít o nich však veřejnost informovat. „Někteří její voliči, zejména SPD, je nebudou chtít. Takže premiér Babiš mohl chtít po summitu říkat něco jiného, než jaká bude na summitu NATO dohoda,“ míní Lysek.
Prezident při odletu do turecké Ankary novinářům sdělil, že se jednání hodlá zúčastnit, aby dostal potřebné informace. Vláda s ním totiž údajně nekomunikuje. „Chci slyšet argumenty, protože mám obavu, že by se ke mně jinak informace nedostaly,“ uvedl Pavel, jenž se nakonec zúčastní i diplomaticky důležité úterní neformální večeře lídrů, na které ho vláda nechtěla. Dostal na ni pozvánku od tureckého prezidenta Recepa Erdogana.
Komunikace nefunguje už měsíce
Na nedostatečnou komunikaci s vládou si Hrad stěžoval již v uplynulých týdnech. Prezident například zaslal Babišovi dva dopisy, nedostal na ně však žádnou odpověď. Týden před jednáním v Ankaře zase Pavel požádal premiéra o setkání, ten to však odmítl.
Web Hlídací pes upozornil v předchozích týdnech na to, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) omezil směrem k prezidentovi i tok informací z Černínského paláce. Kanceláři prezidenta republiky údajně přestaly chodit některé depeše velvyslanců i koordinační materiály.
Lysek takový postup vlády pokládá za „bezprecedentní“. „Nedělo se to ani za Miloše Zemana. Je to problém pro výkon státní správy a není to dobře pro Českou republiku,“ dodal.
Situaci zkritizoval i politolog Josef Mlejnek z Karlovy univerzity. „Prezident by informace dostávat měl. Je to další projev války mezi prezidentem a vládou, potažmo mezi prezidentem a ministrem zahraničí,“ poznamenal.
Prezident nemá podle něj v rukou moc takovému odříznutí od informací zabránit. „Čistě hypoteticky si může dupnout, že třeba nepodepíše nové velvyslance, pokud mu nebudou dávat informace,“ nastínil Mlejnek.
Babišovi je přímý střet s Pavlem nepříjemný
Fakt, že Českou republiku u nejdůležitějších jednání na summitu zastoupí hned dva nejvyšší ústavní činitelé, nebude podle politologů budit přehnanou pozornost spojenců. Summit bude řešit podstatnější problémy.
Podle Lyska je však situace pro Babiše i osobně nepříjemná. „Petr Pavel si prošel těžkými boji v Bosně a Hercegovině, je zvyklý jednat tvrdě. Andrej Babiš měl naopak na všechno svoje lidi, i u nás v Olomouci měl například Jaroslava Faltýnka. Není zvyklý jít do střetů osobně,“ míní.
Tahanice okolo otázky, kdo pojede na summit Severoatlantické aliance, probíhaly mezi vládou a Hradem od dubna. Kabinet Andreje Babiše (ANO) schválení delegace na summit oddaloval do nejzazšího jednání vlády, učinil tak 22. června. Prezidenta mezi členy delegace nenapsal. Pavel se kvůli tomu obrátil na Ústavní soud, neboť účast na summitu NATO pokládá za součást své pravomoci „zastupovat stát navenek“. Soudci předběžným opatřením nařídili vládě, aby Pavlovi účast na summitu zajistila. O samotné kompetenční žalobě soudci rozhodnou později.
