Článek
Právu to na místě památníku potvrdila ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová s tím, že na stavbu návštěvnického centra a rekultivaci provizorního pohřebiště byly celkem tři nabídky.
„Hlavní podstatou celého památníku bude návštěvnické centrum. Bude to dřevostavba se stálou expozicí, která by měla být vytvořená z perspektivy obětí, tedy těch vězněných. Součástí areálu bude i současná kulturní památka - provizorní pohřebiště s amfiteátrem a replikami vězeňských staveb,“ uvedla Horváthová.
Konstatovala, že součástí památníku bude i kruhový chodník, který obkrouží původní areál tábora, a na tomto chodníku budou paprsky, které budou odpovídat počtu obětí tábora. „Jeden bude symbolicky navíc, za oběti, které nebyly v evidenci,“ podotkla Horváthová.
Záběry z dronu: Vepřín v Letech jde k zemi. Bagr strhl kus první budovy
Zhotovitel by měl mít na stavbu 345 dní a památník by tak měl být hotový už na konci tohoto roku.
Ke vzniku památníku v Letech vedla velmi dlouhá cesta a stát musel vykoupit za asi 452 milionů korun od společnosti Agpi i vepřín, který stál na současném místě od 70. let minulého století.
Demolice vepřína skončila v prosinci minulého roku, když vyšla na asi deset milionů korun.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci.
V lednu 1942 se tábor změnil na sběrny, v srpnu pak byl určen pouze pro Romy. Od té doby do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, z nichž 327 v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi.
Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
Za zpochybňování genocidy potvrdil soud Roznerovi podmínku
