Článek
Přestože by vícekrát používané pomůcky prošly důkladnou dekontaminací a sterilizací, vidí v tom lékaři rizika. Jde přitom o zaběhlou praxi v některých unijních státech. V Česku zatím veškerý odpad z nemocnic končí ve spalovnách.
„Definitivně u ledu to není. Nicméně v tuto chvíli z odpovědí od odborných společností vyplývá, že vidí více rizik než přidaných hodnot,“ řekl Novinkám náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Zásadně proti je Společnost pro nemocniční epidemiologii a hygienu. „Obnova zdravotnických prostředků na jedno použití, tedy resterilizace, zvyšuje riziko vzniku a šíření nákaz spojených se zdravotní péčí,“ stojí v odůvodnění, které redakci poskytl předseda společnosti Pavel Totušek.
Lékaři upozorňují, že ani konstrukčně a materiálně nejsou prostředky na takový proces stavěny a sterilizace by nemusela proběhnout správně. Dokonce by mohlo dojít k poškození funkčnosti, což by mohlo mít dopad i na pacienta.
Obnova se zvažuje zejména u dražších prostředků, jako jsou třeba zmíněné vyšetřovací katétry nebo termoablační jehly používané k odstraňování menších nádorů.
Nemocnice by tím mohly dlouhodobě ušetřit, nárazově by to znamenalo nutné investice. Problematickou stránkou věci je však odpovědnost za případné komplikace, pokud by se po využití obnoveného prostředku u pacienta objevily.
A to se nemocnicím ani lékařům nelíbí. „V momentě, kdy si poskytovatelé zdravotní péče uvědomili, že by nesli odpovědnost za použití zdravotních prostředků, tak ani u nich není moc velká ochota a vůle,“ řekl náměstek.
Desítky tisíc tun odpadu ročně
Každoročně se v Česku vyprodukuje kolem pětačtyřiceti tisíc tun zdravotnického odpadu, z toho je přes sedmatřicet tisíc tun považováno za nebezpečný odpad. Apel na snížení podílu zazněl už dříve z ministerstva životního prostředí i od ekologů. Zejména kvůli škodlivinám, které spalováním vznikají.
Výrobce ručí za bezpečnost a určuje, co mohou lékaři aplikovat pacientovi jen jednou, třeba běžné jehly, a co lze za dodržení přísných podmínek využít vícekrát. Zasahovat do tohoto systému z pozice státní autority lékaři ani odborníci nechtějí.
„Za kvalitu a použití zdravotnických prostředků odpovídá výrobce,“ zdůraznila mluvčí Státního zdravotního stavu Dana Šalamunová. „Pokud výrobce neuvádí opakované použití zdravotnického prostředku, tak tento proces nedoporučujeme,“ dodala.
„Jestliže výrobce uvede, že zdravotnický prostředek je určen na jedno použití, je dle našeho názoru jakákoliv obnova či reprocesing v rozporu se zákonem,“ namítají zástupci Společnosti pro nemocniční epidemiologii. Nezákonného jednání se tak podle nich může dopustit i lékař, který takové nástroje jen používá.
Patnáct členských zemí Evropské unie obnovování nepodporuje. Ze států, které se rozhodly jít ekologii naproti, je to třeba Chorvatsko, Belgie, Německo nebo Rakousko.
Ministerstvo zdravotnictví se chce více zaměřit na nákup prostředků, které se po jednom použití nevyhodí. „Prvním krokem je apel na poskytovatele zdravotní péče, aby z hlediska tendrů na zdravotnické prostředky více zohledňovali kritérium opakovaného použití,“ doplnil náměstek.
Žádanka k lékaři jen elektronicky, navrhuje ministerstvo
