Článek
„Jedná se o rozvolnění pravidel, které výrazně usnadní cestu na vyšetření. Ze série nezbytných kroků na cestě za screeningem odpadne jedna překážka, jedna další návštěva lékaře, který teď žádanku ženám vystavuje. Veškeré potřebné kroky vyřeší v rámci screeningového centra při samotném vyšetření,“ popsal Ivan Duškov, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada upozornil, že tento krok automaticky neznamená konec žádanek od gynekologů či praktiků. Podle něj by měl být spíše pro ty ženy, které se k těmto lékařům z různých důvodů nedostanou, nebo například žádanku ztratí, a přesto se potřebují na screening objednat.
Mamografické vyšetření je hrazené z veřejného pojištění ženám nad 45 let jednou za dva roky. Tento interval a věková hranice se nemění. Online systémy většiny pojišťoven už teď umožňují poskytovatelům zdravotních služeb zkontrolovat poslední návštěvu mamografu.
Pojišťovny ale tyto systémy dále vylepšují. Například VZP plánuje propojit objednávkové systémy mamografických center s aplikací Moje VZP. Klientky by se pak mohly objednávat na vyšetření přímo v aplikaci. V té by se časem mělo objevovat i upozornění na blížící se termín dalšího vyšetření.
Podle onkoložky Jany Prausové je každé odstranění administrativní zábrany a každé zkrácení doby, než se pacientka na vyšetření dostane, přínosné: „Považuji to za vstřícný krok. Jestli to na mamografii přiláká víc žen, nedokáži teď říct. Dovedu si představit, že ano, ale úplně přesvědčená o tom nejsem. Ženy, které se o své zdraví chtějí starat, to budou dělat s žádankou i bez ní.“
Na screening chodí víc než polovina žen nad 45 let
Přestože je preventivní vyšetření karcinomu prsu v Česku dlouhodobě nejúspěšnějším screeningovým programem a v pravidelných dvouletých intervalech ho absolvuje 58 procent žen nad 45 let, byla by podle lékařů žádoucí ještě vyšší účast. Podle profesorky Petry Tesařové z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ideálně alespoň sedmdesát procent žen nad 45 let.
Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi si ale české ženy stojí docela dobře. Ve Francii je účast 45, v Polsku 40 a na Slovensku jen 30 procent. Naopak Německo, Dánsko, Finsko nebo Švédsko mají účast přes 80 procent. Prausová nicméně upozorňuje, že ne všechny evropské země mají statistiku na tak vysoké úrovni jako Česko.
Problémem České republiky je ale nerovnoměrný přístup k mamografii v jednotlivých krajích. Vliv má také bydliště ženy nebo socioekonomické podmínky. Nejlépe je na tom podle Tesařové Vysočina, kde chodí na preventivní mamografii skoro 66 procent žen, a nejhůř Karlovarský kraj, kde je to jen 53 procent.
