Článek
K nejasnostem kolem účinků vakcín a léčivých látek přispěl minulý týden také americký prezident Donald Trump, když prohlásil, že očkování malých dětí a užívání paracetamolu (ve Spojených státech známého jako Tylenol) v těhotenství zvyšuje riziko autismu. Nepředložil pro to žádné důkazy.
Epidemiologové, kteří se dlouhodobě vlivu očkování věnují, to rozporují.
„Jsou to naprosto neseriózní vyjádření. Musí pro to existovat validní studie a pokud vím, tak se studie s vlivem paracetamolu dělaly a signifikantně (významně) to nevyšlo. Nejsou data pro taková prohlášení, je to velmi zavádějící, nota bene to vyhlásit takto celosvětově,“ řekl Novinkám vakcinolog a epidemiolog Roman Prymula.
„Problematika autismu je velmi komplexní a myslím si, že ještě nikdo neobjevil řadu příčin, které k poruše autistického spektra vedou, a určitě to není jen otázka paracetamolu,“ zdůraznil.
Fámu se snaží zahnat i lékárníci a zdůrazňují, že je paracetamol pro těhotné bezpečný.
„V případě těhotných žen jde navíc o jedinou doporučenou účinnou látku proti horečce a bolesti, kterou lze bezpečně podávat ve všech trimestrech. Oproti tomu ibuprofen je ve třetím trimestru považován za rizikový,“ uvedla Zdenka Morvai, farmaceutka Lékárna.cz.
Kdyby vakcinace způsobovala autismus, tak proč zrovna žloutenka typu B? To pro mě opět není žádný validní argument
Trumpova administrativa polemizuje i nad kombinovanými vakcínami u dětí, a sice proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, anebo proti žloutence typu B.
„To je základní argument odpíračů, kteří říkají, že je možné očkování proti žloutence typu B odsunout do vyššího věku. Kdyby vakcinace způsobovala autismus, tak proč zrovna žloutenka typu B? To pro mě opět není žádný validní argument,“ dodává Prymula.
V Česku se proti tomuto typu žloutenky děti povinně očkují už od roku 2000, dnes je součástí hexavakcíny. Tu dostává každoročně přibližně sto tisíc dětí, proočkovanost u novorozenců je kolem 90 procent a žádný masivní nárůst autismu to nezpůsobilo.
Chřipka: 100 tisíc lidí doma
Ministerstvo zdravotnictví se v nové Národní očkovací strategii pro příští roky zavázalo, že bude proti fámám bojovat. Zvyšovat zdravotní gramotnost je podle ministra Vlastimila Válka (TOP 09) potřeba důsledněji nejen mezi veřejností, ale také na lékařských fakultách, aby se eliminovaly počty lékařů, kteří dnes zpochybňují účinek a přínos vakcín a zrazují od toho i pacienty.
„Myslím, že zásadní roli v informování laiků mají také pacientské organizace,“ dodal Válek.
Nový strategický dokument má být osnovou pro příští vládu, která se má snažit o zvýšení proočkovanosti a posílením důvěry ve vakcíny. Nejde totiž jen o konkrétní neočkované jedince, kteří mají těžší průběh nemoci a ti rizikovější mohou dokonce zemřít, ale o ochranu celé populace.
„To, že se snižuje proočkovanost a mění se klimatické podmínky, kvůli čemuž se dostávají na naše území patogeny, které jsme tu dříve neměli, nás dostává do situace, kdy se objevují nemoci, o kterých jsme si mysleli, že jsme je díky očkování už zvládli,“ uvedla hlavní hygienička Barbora Macková.
Třeba chřipka vyřadí každoročně z práce přes sto tisíc lidí, a to průměrně na 13 dní, které stráví lidé na neschopence nebo doma s nemocným dětmi. Očkováním tak lze podle resortu zabránit socioekonomickým ztrátám ve výši bezmála dvou miliard korun ročně.
Ověřené informace mají podle hygieničky lidé hledat na Národním zdravotnickém informačním portálu.
Ministr Válek ponese materiál po sněmovních volbách na vládu, toho času bude sice v demisi, materiálem by se však měly úřady řídit do roku 2029.
