Článek
Ochranný dohled byl nástrojem perzekuce a legální možností, jak znepříjemnit život odpůrcům komunistického režimu. Čelili nejen policejní šikaně, ale i hrozbě uvěznění.
Krycím názvem Akce Asanace byla označená operace StB z přelomu 70. a 80. let 20. století. Účelem bylo donutit nepohodlné lidi, zejména signatáře Charty 77, k odchodu z Československa.
Oba zákony jsou podle vlády výrazem snahy napravit některé z nespravedlností, kterým čelily oběti minulého režimu, a projevit obětem perzekuce uznání a solidaritu. „Cílem je poskytnout odškodnění a alespoň do určité míry tak vykompenzovat způsobené příkoří,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Vnitro očekává, že v souvislosti s nucením k vystěhování se o odškodnění přihlásí sto až čtyři sta občanů. U ochranného dohledu uloženého z politických důvodů je podle ministerstva spravedlnosti složité odhadovat, kolika žijících lidí se týkal. Ústav pro studium totalitních režimů eviduje 588 takových oponentů režimu a míní, že jich nyní žijí desítky nebo stovky.
Ministerstvo vnitra připravilo formulář a návod, jak se o peníze přihlásit. Žádost je možné podat až do konce příštího roku. O peníze si občané mohou požádat prostřednictvím datové schránky, poštou nebo e-mailem s elektronickým podpisem. O žádosti by mělo být rozhodnuto do devadesáti dnů.
„V rámci posuzování žádosti si ministerstvo vyžádá odborné stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů,“ pokračoval ministr vnitra. Pokud ministerstvo žádosti vyhoví, peníze dodá buď převodem na účet, nebo poštovní poukázkou dle volby žadatele. „Nesplní-li podmínky, ministerstvo zašle rozhodnutí o zamítnutí,“ dodal Rakušan.
V případě zamítnutí je možné podat správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Důvodem zamítnutí může být to, že se žadatel podílel na budování, rozvoji a upevňování komunistické moci v tehdejším Československu nebo byl členem nějaké organizace, která režim ztělesňovala.
