Článek
Podle zákona obce mohou na celém svém území nebo v jeho části stanovit místní koeficient, kterým se zvyšuje daň z nemovitostí až na pětinásobek. Podle ministerstva však pojem „část obce“ nelze vykládat tak, že radnice takto postihne různé firmy a areály rozeseté po celém katastru. Ministerstvo proto účinnost vyhlášky pozastavilo.
Jenže podle verdiktu senátu se soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem byla vyhláška v pořádku. Sledovala totiž legitimní cíl a nebyla ani diskriminační. „Důvodem tohoto postupu byla kompenzace zatížení ze strany některých podnikatelských areálů na území obce. Postup obce nebyl ani nepřípustně účelový či svévolný za situace, kdy pouze usilovala o kompenzování zvýšené ekologické zátěže,“ vysvětlil Šimíček.
Řepov rozhodnutí vítá
„Z rozhodnutí Ústavního soudu mám velkou radost. Naše obec je velmi zatížená kamionovou dopravou a ty firmy nám nepřispějí. My přitom potřebujeme opravovat komunikace. Takže jsme využili tuto možnost, tedy zvýšit daň. Byli jsme vytrvalí, nevzdali jsme se a jsem moc rád, že se nám to takto vrátilo. Myslím, že teď můžeme být inspirací i pro další obec,“ řekl po rozhodnutí Novinkám starosta Milan Zachař.
Soudci upozornili, že zmíněný pojem „jednotlivá část obce“ nemusí nutně označovat souvislé území, ale i konkrétní označené nemovitosti. „Možnost obcí zatížit vyšším zdaněním jen určité nemovitosti je rovněž naplněním ústavního principu samosprávy a subsidiarity politické moci. Jsou to totiž právě místní samosprávy, které mohou efektivně zajistit, aby výše zdanění nemovitostí odpovídala negativním externalitám, které jsou s nimi spojeny v konkrétním místě žití,“ dodal Šimíček.
Soudci ještě závěrem připomněli, že komu se vyšší zdanění nelíbí, může se obrátit na správní soudy.
Gruzínský „vor v zakoně“ se brání vydání do USA
