O co by Česko přišlo, kdyby vystoupilo z OSN, jak chce Černochová

Česká republika byla jednou ze 14 zemí, která rezoluci nepodpořila. Velvyslanec při OSN Jakub Kulhánek uvedl, že v textu chybí požadavek na propuštění rukojmích nebo odsouzení útoku teroristického hnutí Hamás, což Černochová uvedla jako důvod pro vystoupení.

Navzdory tomu, že rezoluce VS OSN jsou občas značně diskutabilní a sama organizace čelí silné kritice za to, jak se staví k některým světovým problémům, vystoupení Česka by přineslo zemi řadu komplikací.

Kdyby přání Černochové vyšlo, Česká republika by pochopitelně automaticky přišla o možnost členství v Radě bezpečnosti OSN, o které nyní usiluje. RB OSN se věnuje zejména otázkám světového míru a bezpečnosti. Má 15 členů, pět stálých (Čínu, Francii, Ruskou federaci, Spojené království a USA) a 10 nestálých členů volených Valným shromážděním na dvouleté funkční období, kdy každý rok je volena polovina z nich.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) koncem letošního května uvedl, že se Česká republika bude ucházet o jedno z deseti nestálých míst, a to pro funkční období 2032 a 2033. Je možné, že aktuální výzva Černochové, která neušla pozornosti zahraničních médií, České republice šance na členství v RB OSN už nyní výrazně zredukuje.

„Žijeme v době, kdy Rusko narušuje světový řád, útočí na samou podstatu evropské civilizace, a i my cítíme zodpovědnost za obranu Charty OSN. Chceme tedy přispívat k udržování mezinárodního řádu a bezpečnosti,“ uvedl v květnu šéf české diplomacie, aniž by tušil, že jeho kolegyně o pět měsíců později vyzve k odstoupení Česka z OSN.

Česká republika je jedním ze 47 států Rady OSN pro lidská práva, která byla vytvořena za účelem posílení lidskoprávního pilíře OSN. V případě vystoupení z OSN by tak ČR na mezinárodní úrovni přišla o možnost boje za politické vězně nebo boje proti porušování lidských práv.

Například v roce 2016 Česká republika na 31. zasedání Rady pro lidská práva vyzvala k okamžitému propuštění politických vězňů v Severní Koreji, kde se podle agentury Reuters nachází až 120 tisíc politických vězňů. Taková možnost by tak už v budoucnu nemusela přijít.

Organizace spojených národů zahrnuje mnoho fondů, programů nebo agentur. Jednou z nich je například Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), v rámci které se Česká republika aktivně podílí na monitorování situace Záporožské jaderné elektrárny, která je v současnosti okupována Ruskou federací.

Součástí OSN je však také například Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF), ze kterého by podle bývalého primátora Prahy Zdeňka Hřiba (Piráti) mělo v příštím roce do ČR přijít 333 milionů korun.

Další z nich je i Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), na jejímž seznamu kulturních památek má Česká republika celkem 17 míst.

Díky členství v UNESCO získala Česká republika v roce 2023 více než 1,5 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Tyto peníze, které by ČR po výstupu z OSN už nedostala, jsou určeny na zajištění ochrany kulturního dědictví a otevření dosud nepřístupných částí památek.

Součástí OSN je i Komise OSN pro mezinárodní právo, jejímž cílem je úprava právních vztahů mezi jednotlivými státy a mezinárodními organizacemi. V případě vystoupení by Česká republika ztratila možnost jej jakkoliv ovlivnit. Zjednodušeně řečeno by se tak ocitla zhruba na úrovni Pásma Gazy.