Článek
„Vidíme tisíce investičních bytů, které jsou kupovány, ale nejsou obsazovány. A dopad je jasný: roste cena nemovitostí a s ní i tlak na mladé lidi, kteří nebudou mít kde bydlet,“ upozornil tento týden ve Sněmovně ředitel útvaru Jiří Mazánek.
Účel je podle něj očividný: vytvořit tlak ve společnosti a tím narušit vnitřní bezpečnost země.
Výraznou roli na trhu nemovitostí hrají podle protimafiánského útvaru firmy, které vlastní nebo řídí lidé s ruskou státní příslušností.
Právě těch si centrála všímá dlouhodobě. „V minulosti se vytvořil model, kdy zahraniční osoby, zejména ruští občané, získávali pobytové oprávnění prostřednictvím účasti v českých obchodních společnostech, jejichž hlavní aktivum představovala nemovitost,“ popsal Mazánek pro Novinky.
Trend se podle něj ukazuje nejen v Česku. „Bavili jsme se o tom s některými skandinávskými velvyslanci, kteří cítí to samé,“ potvrdil.
Toxické peníze
Problém je také v tom, že peníze na tyto investice často pocházejí z trestné činnosti. „Drahé peníze v rámci hypoték konkurují na trhu těmto levným toxickým penězům s původem v zahraničí,“ upřesnil Mazánek na dotaz Novinek.
Nakupování bytů či domů je podle protimafiánských detektivů dlouhodobě oblíbený způsob, jak vyprat špinavé peníze.
„Nemovitosti představují vhodný nástroj pro bezpečné uložení a zhodnocení finančních prostředků. Současně mohou generovat legální příjmy z pronájmů, které mohou zakrývat původ investovaného kapitálu,“ vysvětlil Mazánek.
Odhady z let před covidovou pandemií ukazovaly, že Rusové dominovali mezi zahraničními kupujícími investičních nemovitostí v Praze. A to se nezměnilo ani poté, co Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu.
„Přestože po roce 2022 zesílil význam investorů z Ukrajiny a některých asijských zemí, ruská diaspora i jí ovládané podnikatelské struktury zůstávají v Česku početně významné,“ potvrdil ředitel útvaru. „Ruský kapitál si navíc většinu dříve získaných aktiv ponechal a nadále je drží,“ upozornil Mazánek.