Hlavní obsah

Nezletilí uprchlíci bez rodin čelí v Česku i zneužívání

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Válka přivedla do Česka statisíce běženců, mezi nimi i nezletilce bez doprovodu a rodinného zázemí. Jsou jich nejméně stovky, přesný počet se neví. Hrozí jim, že se stanou obětí zneužívání, někteří se s ním už setkali.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ukrajinští uprchlíci v Praze

Článek

Bez rodiny se do Česka dostal i šestnáctiletý Ivan. „Stál loni po propuknutí konfliktu před asistenčním centrem a říkal, že tu nikoho nezná, nerozumí jazyku a ať jej klidně dají do dětské­ho domova,“ popsala Johana Růžková z projektu Hnízdo při Armádě spásy.

Ivan podle ní má na Ukrajině rodinu, která jej v obavě, aby se mu za války nic nestalo, poslala do ciziny. „Baví ho programování, chodí na doučování a dá se čekat, že půjde na vysokou školu,“ upřesnila Růžková.

Projekt Hnízdo zajišťuje péči a ubytování třiceti mladým uprchlíkům bez doprovodu. Někteří jsou starší, je jim mezi 15 a 20 lety věku.

Ukrajincům pomáhají bohatí i chudí

Válka na Ukrajině

„Většinou přijeli buď s rodinnými známými, kteří pak ne­měli dost peněz, aby péči o ně zvládali, nebo je prostě rodiny z oblastí extrémně ohrožených konfliktem ve strachu poslaly za hranice samotné,“ vysvětlila Růžková.

Brigáda nutností

Všichni v péči Hnízda studují – buď zdejší střední školu, nebo dálkově na Ukrajině – anebo pracují. I když na brigády chodí všichni bez výjimky, jelikož od státu dostávají jen humanitární pomoc 5000 korun měsíčně. „Jejich náklady jsou samozřejmě daleko vyšší,“ dodala Růžková.

Potíž je podle ní v nedostatku firem, které je zaměstnají legální cestou, takže nezletilí Ukrajinci jsou nuceni řešit svou si­tuaci všelijak.

Často pak čelí zneužívání, kdy o ně „jeví zájem“ lidé provozující například různé noční kluby apod. „Jsou tlačeni do nelegální práce třeba na stavbě nebo i jinde. Když je vám sedmnáct a neumíte pořádně jazyk, tak jste velmi zneužitelný,“ poznamenala Růžková. Mladí běženci potom mají často obavy i z úřadů a toho, že skončí v dětském domově.

Podle Kristýny Titěrové z obecně prospěšné společnosti Meta se k existenčním problémům přidávají i psychické obtíže: „Velká frustrace, stres, agrese nebo naopak apatie, traumatické zážitky, problémy s motivací a vidinou budoucnosti, adaptací. Nemají blízké osoby, chybějí vrstevnické skupiny, ale i podpora blízkého dospělého.“

Nová registrace

Kolik takových nezletilců bez doprovodu v Česku pobývá, nikdo přesně neví. Odhady se pohybují v řádu stovek, podle některých organizací ale mohou být i vyšší.

„Pokud jde o nezletilé bez doprovodu rodičů nebo jiných zástupců, je jich podle poznatků ministerstva práce a sociálních věcí zhruba 200 a jsou ve věku 16 let a více,“ řekla zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Právě ona má na starosti adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků.

Její údaj o věku se ale ne zcela kryje s poznatky projektu Hnízdo. „Počet mladých lidí bez doprovodu je v současnosti v podstatě nezjistitelný,“ tvrdí Růžková, jež se opírá o zkušenosti terénních pracovníků.

Jasněji by mohlo být po dokončení nové registrace spoje­né s prodlužováním dočasné ochrany uprchlíků. Tu bude muset provést například orgán so­ciálně-právní ochrany dětí (OSPOD) nebo nějaký dospělý, který má nezletilé na starosti.

Ale ani pak to není jisté. „Už teď víme, že se i kolem toho dějí podvody, že existují dospělí, kteří se účelově stanou opatrovníky, nechají si za to zaplatit, zaregistrují dítě, a tím péče o něj končí,“ upozornila Růžková. Nezletilí běženci pak většinou žijí někde sami na nelegálních ubytovnách.

Stát dal na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny za leden a únor 3,84 miliardy korun

Ekonomika

Reklama

Výběr článků

Načítám