Článek
„Nový vlastník tvrdil, že o návrhu nevěděl, což je možná pravda,“ řekl Novinkám Karel Zoch, vedoucí památkového odboru plzeňského magistrátu. „Pokud mu prodávající tuto informaci nesdělil, neměl ji kde získat. V katastru nemovitostí se tento údaj totiž neuvádí,“ upozornil.

Čočkova vila před deseti lety
Návrh, který ministerstvo označilo jako důvodný, podal v květnu 2022 Národní památkový ústav. „Tenkrát byla vila ještě dochovaná, šlo o hodnotný příklad meziválečné architektury,“ sdělila Jana Bukovská z této instituce. Ze zákona platí, že vlastník musí i v době probíhajícího památkového řízení chránit stavbu před poškozením. Bližší informace o historii vily poskytuje například web Plzeňský architektonický manuál.
Happy end se nekonal
V dubnu 2024 dům koupila společnost TPB Real, půl roku poté nechala na černo odstranit střechu i s krovem. Proč? „Já se s vámi o tom vůbec nechci bavit,“ reagoval na dotaz Novinek jednatel Petr Bílý. Ve stanovisku pro ministerstvo kultury firma zásah odůvodnila havarijním stavem nosné konstrukce.

Loni už z vily zbývalo jen zdevastované torzo
TPB Real požádal o povolení demoličních prací až dodatečně, v prosinci 2024, poté, co na stavební úřad dorazilo upozornění na dění kolem Čočkovy vily. Následoval zákaz odstranění stavby. Jenže happy end se nekonal. „Kvůli totálnímu poškození ministerstvo vilu nakonec památkou neprohlásilo. To, co z ní zbylo, zbořili loni v říjnu,“ doplnila Bukovská. Na prázdném místě zřejmě vyroste nový dům.

Interiéry vily před jejím zbořením
Podle Zocha firma dostala pokutu, ovšem nikoliv kvůli devastaci potenciální památky. „Zahájila demoliční práce bez povolení. Přitom se dá předpokládat, že by jim stavební úřad demoliční výměr vystavil, z katastru by probíhající památkové řízení nevyčetl.“
Zdeněk Hanzelín, vedoucí stavebně správního odboru magistrátu, v obecné rovině doplnil: „Pokud nejde o chráněnou památkovou zónu nebo o stavbu, která už je prohlášena za památku, běžného úředníka nemusí napadnout něco takového prověřovat.“
Ombudsman ve hře
Loni se do kauzy vložil také ombudsman Stanislav Křeček. Ve své zprávě uvedl, že v postupu stavebního úřadu i orgánů památkové péče neshledal pochybení. A připustil, že zejména u déletrvajících řízení nemusí kupec o běžícím památkovém řízení vůbec vědět.
„Je velká škoda, že k demolici Čočkovy vily došlo. Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Ukázal se procesní nedostatek a když se podaří sjednat v legislativě nápravu, tak to třeba zabrání dalším podobným demolicím. Když ministerstvo kultury zahájí v dané věci řízení, měla by se tato informace objevit v katastru,“ dodal Zoch.
Jenže Hanzelín upozornil na možná rizika: „Návrh může dát kdokoli. I jen kvůli tomu, aby zabránil nějaké stavbě.“

Památkou zatím není třeba ani novorománský kostel sv. Jana Nepomuckého na plzeňském Chodském náměstí
Teď by bylo - ryze teoreticky - možné zbořit třeba novorománský kostel na plzeňském Chodském náměstí. Návrh na jeho památkovou ochranu padl teprve loni, katastr nemovitostí o tom mlčí.


