Článek
„Naše dětské oddělení to má nastaveno tak, že se vždy a za každou cenu snažíme udělat vše pro to, aby rodič a dítě zůstali spolu. Nejen při hospitalizaci, ale u všech vyšetření včetně ambulantních,“ sdělil Právu Hynek Canibal, primář dětského oddělení v Nemocnici s poliklinikou Havířov.
Nablízku až do operace
„Platí u nás již od narození princip nulové separace a jsme propagátory péče zaměřené na celou rodinu. Rodič je součástí týmu a vždy patří k dítěti,“ dodal s tím, že tento přístup teď aplikují i v ostatních oborech, kde lékaři přicházejí do kontaktu s dětmi, třeba na chirurgii nebo ORL.
Podobně se k tomu staví v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav. Některé nemocnice přítomnost rodičů s ohledem na kapacitní možnosti omezují na děti mladšího věku, tady ale ne. „Chápeme, že i starší dítě nad 10 let může mít trauma z pobytu v nemocnici,“ řekla Právu mluvčí Hana Kopalová.
Kapky vyrobené z krve pacienta pomáhají při léčbě suchých očí
„Dříve jsme měli rozdělené oddělení na patro pro děti a patro pro děti a doprovod. Zájem je ale tak velký, že máme děti s doprovodem na všech patrech. Zcela běžně mohou rodiče doprovázet děti až k operačnímu sálu – rodič je u dítěte do doby, než zabere anestezie, a je u něj opět, než se probere,“ přiblížila.
Že má rodič v léčebném procesu svou roli, si myslí také primář dětského a novorozeneckého oddělení ve frýdecko-místecké nemocnici Miroslav Kobsa. „Pobyt rodiče v nemocnici s jeho dítětem chápeme jako nedílnou součást léčebného procesu, který má být efektivní a rychlý, aby délka hospitalizace byla co nejkratší. Děti tedy nepobývají na nemocničním lůžku do vyléčení, ale pouze do bodu, kdy můžeme ve spolupráci s rodiči léčbu přenést do domácího prostředí,“ přiblížil Právu.
Děti tak nejsou z cizího prostředí tak vystresované a rodina se aktivně zapojí. Vyžadovalo to ale změny v provozu. „Tento přístup pro nás znamená i změnu v organizaci chodu oddělení, protože jsme vázáni prostorovými možnostmi. Znamená to i změnu práce pro ošetřovatelský personál,“ podotkl Kobsa.
Vedle kontaktu s dětmi je podle něj nutné navázat dobrý kontakt i s rodičem. Prakticky se podle něj nestává, že by museli doprovod odmítnout. „Je to i díky tomu, že se snažíme maximálně zkrátit pobyt na lůžku a část případů řešit ambulantní cestou. V tom nám hodně pomáhají lůžka denního stacionáře,“ vysvětlil Kobsa.
Mateřská péče jako sedativa
Problém nevidí ani v tom, aby rodič doprovodil dítě na operační sál nebo s ním byl poté na JIP. Mají pro ně dostatek pokojů a sociálního zázemí, což ovšem neplatí pro všechny nemocnice.
„Mateřská náruč bývá obvykle stejně účinná jako analgetika nebo sedativa,“ řekl Kobsa. Dodal, že je také potřeba, aby i rodiče respektovali pravidla s vědomím, že na oddělení jsou i další pacienti.
Oslovené nemocnice sice nejsou tak velkými pracovišti jako třeba fakultní nemocnice sdružené v Asociaci nemocnic, které mají k nedávno vydané metodice ministerstva zdravotnictví výhrady. Ukazují ale, že je důležitý i přístup ze strany personálu a rodičů.
Objevovaly se případy, kdy bylo rodičům řečeno, že mohou přicházet jen v návštěvnickém režimu, což je nepřípustné. Naopak odmítnout z technických nebo kapacitních důvodů nemocnice rodiče mohou, pokud by to mělo narušit péči pro další pacienty, což připomíná i metodika.