Článek
„Německo hraje důležitou roli coby dodavatel vojenské techniky a munice a tím společně s naším obranným průmyslem výrazně přispívá k bezpečnosti Evropy,“ řekl ministr Zůna při návštěvě Berlína. Vyzdvihl přitom odpovědnost, kterou podle něj Německo převzalo za bezpečnost a obranu Evropy.
Pistorius po jednání oznámil, že Berlín poskytne na českou muniční iniciativu dalších 300 milionů eur. Podle něj by částka měla umožnit nákup zhruba 50 tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Iniciativu označil za důležitý nástroj pomoci zemi, která se pátým rokem brání ruské invazi, a poděkoval Česku za její pokračování. Německo je největším zahraničním přispěvatelem do muniční iniciativy, celkově do ní do loňska poslalo miliardu euro.
Česká republika projekt spustila v roce 2024, stáli za ním hlavně bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který návrh představil na jednání evropských lídrů v únoru 2024, a prezident Petr Pavel. Ten na Mnichovské bezpečnostní konferenci upozornil spojence, že Česko má vytipované zdroje až 800 tisíc kusů munice ve třetích zemích, a pomohl získat mezinárodní politickou podporu a financování.
Iniciativa spočívá ve vyhledávání dostupné velkorážní munice na světových trzích, zajištění jejího nákupu z peněz partnerských zemí a následné dopravy na Ukrajinu.
Současná koalice ANO, SPD a Motoristů původně zvažovala její ukončení. Nakonec se rozhodla zachovat českou administrativní a organizační roli, stát už ale na samotné nákupy nepřispívá.
Měli bychom jít příkladem
Právě tento postoj vlády kritizují opoziční politici. „Krok Německa je skvělá zpráva. Premiér Andrej Babiš (ANO) by měl přehodnotit svůj postoj a také přispět Ukrajině na munici proti Rusku,“ sdělil Novinkám poslanec a exministr zahraničí Jan Lipavský (ODS).
Podobně reagoval Ivan Bartoš z Pirátů. „Je ostuda, že do naší vlastní iniciativy nám musí dávat Německo impuls. Měli bychom jít příkladem a přispívat smysluplnou sumu sami od sebe,“ uvedl. Podle něj je škoda, že se premiér nepodílí na propagaci muniční iniciativy. Prosperují z ní totiž i české firmy, které se podílejí na nákupu, logistice nebo následné modernizaci munice.
Krok Berlína ocenil také předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek ze STAN. Podle něj není dobrou vizitkou, když Česko projekt pouze zaštiťuje, ale finančně se na něm nepodílí. „Pokud něco zaštiťujeme a chceme, aby to fungovalo, měli bychom jít příkladem. Doufám, že to česká vláda bude vnímat jako impuls,“ řekl Novinkám. Německý příspěvek podle něj pomůže bezpečnosti celé Evropy.
Ministerstvo obrany uvádí, že pro letošní rok jsou uzavřeny smlouvy na dodávku přibližně jednoho milionu kusů munice. Poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček v únoru řekl, že loni iniciativa zajistila pro Ukrajinu 1,96 milionu kusů velkorážní munice.
Pistorius po jednání se Zůnou oznámil také nákup přibližně 200 tisíc pistolí pro bundeswehr od České zbrojovky. Zakázka má hodnotu 56 milionů eur, tedy asi 1,35 miliardy korun.
Německo výrazně zvyšuje vlastní obranné výdaje. Kancléř Friedrich Merz chce kvůli hrozbě z Ruska a slábnoucí jistotě amerických bezpečnostních záruk vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Do roku 2029 má země postupně vydávat na obranu 3,5 procenta HDP.
