Článek
Důvodem, pro který se stěžovatel domáhal změny rodného čísla na ,neutrální', je, že se nepovažuje za muže, a nechce tak mít rodné číslo v podobě, kterou v České republice muži mají.
„Stěžovatelovo rodné číslo přitom vyjadřuje datum narození a dále obsahuje čtyři v zásadě náhodné číslice. V jeho rodném čísle tak není nic, co by explicitně vyjadřovalo, či snad zdůrazňovalo, že je stěžovatel mužem,” konstatovali ústavní soudci.
ÚS uvedl, že česká společnost všeobecně akceptuje problematiku lidské existence binárně. Následně dodal, že pokud by se zavedlo „neutrální pohlaví“ a bylo by stěžovateli přiřazeno, na jeho rodném čísle by se ani tak nemuselo nic měnit.
„Nadále by platilo, že stěžovatel a) není ženou, a b) nemá ,ženské' rodné číslo. Spojitost stěžovatelova rodného čísla s mužským pohlavím, o jejíž odstranění stěžovatel usiluje, je tedy spíše než podobou rodného čísla dána binárním chápáním pohlaví v České republice, tedy něčím, co Ústavnímu soudu nenáleží měnit,” dodal ÚS.
Úřední změna pohlaví jen s operací, potvrdil Ústavní soud
Z Ústavního pořádku podle soudu ani neplyne právo, aby rodné číslo zaznamenávalo pohlaví či pohlavní identitu jedince.
Ústavní soudci odmítli i další argumenty stěžovatele a poukázali na nelogičnost požadavku, aby jeho rodné číslo mělo tzv. ženský tvar, když u něj ženské pohlaví nebylo zaznamenáno po narození a dotyčný se sám za ženu nepovažuje.