Článek
Aby si velení armády zajistilo pro nové stroje dostatek personálu, otevřelo loni na brněnské Univerzitě obrany nový obor pro piloty, který zkrátilo z pětiletého magisterského na tříapůlletý bakalářský.
A mají narváno. „Motivace ke studiu tohoto studijního programu a zájem o něj je velmi vysoký. Není třeba pořádat náborové akce,“ řekl Novinkám proděkan Fakulty vojenských technologií z Univerzity obrany Petr Hubáček.
Loni se přihlásilo 192 zájemců, přijímací řízení splnilo 41 z 93 adeptů a do prvního ročníku bylo přijato 23 budoucí pilotů. Letos je zájem ještě větší, přihlášku podalo 227 lidí, 115 z nich se dostavilo k přijímacímu řízení a 64 jich prošlo. Kolik jich univerzita přijme, ještě není rozhodnuto.
Podle Hubáčka se o tom, kdo bude nakonec létat ve stíhačkách, kdo se stane pilotem vrtulníku nebo dopravního letounu, rozhodne až v průběhu studia a bude záležet na psychických, intelektuálních a fyzických předpokladech adeptů.
I po zkrácení studia trvá výchova nového pilota nejméně šest let, protože další dva až tři roky stráví létáním na menších letounech a dalším výcvikem v Centru letecké přípravy v Pardubicích.
První stroje F-35 pro české letectvo - za 24 stíhaček zaplatíme 150 miliard korun - by měl americký výrobce Lockheed Martin zkompletovat v roce 2029. Teprve tehdy bude moci začít v USA ostrý výcvik na strojích vyrobených přímo pro českou armádu.
Většina pilotů gripenů už trénuje v USA
Do té doby budou čeští armádní letci jezdit na vojenskou základnu Ebbing v Arkansasu, kde probíhá výcvik všech pilotů F-35 a kde zatím cvičí na simulátorech. Už loni tam výcvik zahájila většina pilotů, kteří dnes létají se 14 gripeny.
Kapitán Štěpán Král (38), který s gripenem létá už osm let, byl na trenažéru v Americe zatím dvakrát. „Celkem nás překvapilo, když američtí instruktoři říkali, že jsme z gripenu velmi dobře připravení a že pro nás přechod nebude problém,“ řekl Novinkám Král.
Američtí instruktoři říkali, že jsme z gripenu velmi dobře připravení a že pro nás přechod nebude problém.
Švédské stíhačky, na kterých čeští stíhači začali létat v roce 2005, jsou podle něj spolehlivé. „Na dnešní dobu je to skvělý letoun, ale F-35 je jako letoun páté generace už technologicky podstatně dál,“ dodal Král. V gripenu a v dalších stíhačkách čtvrté generace musí pilot radary, další senzory a přístroje ovládat ručně. „To bere určitou kapacitu a čas, ale v letounu páté generace vše jede na pozadí samo. Data se fúzují a pilotovi se prezentuje už výsledná taktická situace a on má víc času na to, aby informace vyhodnotil a bojoval,“ podotkl Král.
Anketa
České stíhací letectvo podle něj díky americkým stíhačkám bude držet krok se spojenci, protože se F-35 pořizuje nebo už je používá řada zemí NATO. Změna postoje nové americké administrativy Donalda Trumpa vůči Ukrajině a nejistota kolem slíbených dodávek zbraní ale vyvolala mezi některými z nich pochybnosti, zda je USA spolehlivý partner. Například Portugalsko si nákup F-35 rozmyslelo, Kanada ho stále zvažuje.
F-35 už ukázala například v bojích Izraele s Íránem, že dokáže lehce projít nepřátelskou protivzdušnou obranou a podle Krále má i větší šance v soubojích.
„Z reálných cvičení vychází, že ztráty jsou ve prospěch letounů páté generace v poměru jedna ku dvacíti,“ uvedl Král. Podle něj souboj stíhacích letounů dnes probíhá na vzdálenost desítek kilometrů. „Vyhrává ten, kdo je schopen dříve protivníka zjistit a na větší vzdálenost ho sestřelit. A schopnost stealth (díky níž je letoun hůře viditelný pro radary, pozn. red.) znamená, že vás protivník vidí na radaru až na zlomek vzdálenosti, než kdybyste tu schopnost neměl,“ dodal pilot.
Americké letouny jsou zatím jediné na světě, které tuto schopnost mají, ale modernější stíhačky páté generace už vyvíjí Rusko, Čína nebo Jižní Korea.
Král zkušenosti z kontaktu s ruskými stroji získal na misích, během níž české stíhačky hlídaly nebe nad Pobaltím. Naposledy tam sloužil v roce 2022 na začátku invaze Ruska na Ukrajinu. Několikrát šli do vzduchu, když ruské stíhačky narušily vzdušný prostor pobaltských republik. „Občas tam byly hodně stresové situace. Přilétali jsme k ruským letounům a začali lehce manévrovat a v takové chvíli záleží na profesionalitě pilotů, aby zachovali klid a situaci neeskalovali,“ uvedl Král.
Čeští stíhači pomáhají hlídat nejen pouze nebe nad pobaltskými republikami. Minulý týden odletělo pět gripenů na pět týdnů chránit vzdušný prostor Islandu, který nemá vlastní letectvo.
