Na začátku listopadu zemřely v Česku navíc stovky lidí. Na covid to nebylo

Stále tak je po smrti za týden asi 500 lidí nad průměrem, které ale nezabil covid. Co je příčinou těchto úmrtí, ministerstvo zdravotnictví nedokáže vysvětlit.

Průměrná týdenní úmrtnost v ČR se i přes výkyvy v průběhu roku pohybuje kolem 2000. Letos je i v souvislosti s epidemií koronaviru graf odlišný a promítá se na něm druhá vlna, která naplnila nemocnice a podepsala se pod nárůstem obětí.

Průměr pro 45. týden je 2037 úmrtí, letos zemřelo 4135 osob. O týden dříve to podle zpřesněných údajů bylo 4194 osob.

Dvojnásobný počet úmrtí statistici zaznamenali u všech věkových kategorií s výjimkou dětí a mladých dospělých. Valná většina úmrtí, konkrétně 3665, připadala na věkovou kategorii nad 65 let.

Zatímco 8. listopadu se počet úmrtí dostal na 5298, aktuálně se blíží hranici 10 000. K úternímu ránu to bylo 9743 mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem.

Podle vědců z Iniciativy Sníh, jež je součástí celosvětové vědecké aktivity John Snow Memorandum, která žádá řízení boje s pandemií založené na vědeckých důkazech, umřely v době epidemie covidu-19 zbytečně, nejen kvůli viru v ČR tisíce osob. Vláda podle nich epidemii nezvládá.

Podle demografky Dagmar Dzúrové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy souvislost s covidem-19 prokazatelně zkrátila život více než 9500 lidí, dalším zasáhla do života dlouhodobými negativními následky nemoci nebo ztrátou blízkých.

„Tento počet zemřelých je z poloviny v důsledku příčin úmrtí na covid a s covidem a druhá část, úplně stejný počet, je v důsledku jiných příčin,“ uvedla. Příčiny úmrtí podle ní zatím k dispozici nejsou, může jít ale například o zanedbanou preventivní péči.

Podle René Levínského z Centra pro modelování biologických procesů (BISOP) tito lidé zemřeli v důsledku nezvládnuté epidemie. Každý týden jich je nyní přibližně 2000. „Není zdravá ekonomika s umírajícími lidmi,“ řekl.

Podle Jindřicha Vobořila, který se zaměřuje na prevenci v sociálních službách, zejména na seniory dopadá velmi tvrdě i dlouhodobá izolace. „Asi 40 procent lidí, kteří zemřeli na covid v západním světě, jsou lidé z domovů pro seniory,“ dodal. Žijí v nich asi dvě až čtyři procenta populace.

Demografové také spočítali, že do konce roku se v průměru sníží naděje dožití českých mužů asi o 1,15 roku a žen o téměř jeden rok. „Za posledních 50 let nedošlo u nás ke snížení naděje dožití,“ dodala Dzúrová.