Článek
„Šel jsem na medicínu s tím, že chci být po otci gynekolog. Při studiu mě oslovila i specializace všeobecný praktický lékař. Líbí se mi ta práce, má široký záběr a jste vlastním pánem,“ popsal Novinkám mladý lékař Petr Winternitz.
Měl dokonce možnost převzít zavedenou ordinaci praktického lékaře po kolegovi, který odcházel do penze. Nakonec k tomu nedošlo, rozhodl se pokračovat v rodinné tradici v nemocnici.
„Musel jsem si poskládat priority. Jsem čerstvě zasnoubený, a když jsem viděl, že bych další tři roky dostával ani ne 28 tisíc korun čistého, tak mi bylo jasné, že z toho nic neušetřím, kdybych chtěl zakládat rodinu,“ vysvětlil mladý lékař.
Stejné dilema řeší nespočet dalších.
Nemocnice nabízejí mladým lékařům i dvojnásobek toho, co dostávají kolegové při zaučování se v ordinaci venkovského lékaře. Navíc si v nemocnici mohou přivydělat službami a dostat se na 90 tisíc korun hrubého měsíčně.
Ministerstvo zdravotnictví provozuje rezidenční dotační program pro vybrané specializace, mimo jiné v oboru všeobecné praktické lékařství či pediatrie. Podpora se vyplácí po celé tři roky specializačního vzdělávání, měsíčně jde o 50 tisíc korun hrubého, což zahrnuje i odvody, mzdu a náklady na povinné vzdělávací kurzy. Odměna samotná se tak pohybuje kolem 35 tisíc hrubého.
Stát letos nabízí dotaci pro 140 míst, na která se mohou mladí praktici přihlásit. Nejsou ale ideálně rozmístěna a část zůstává neobsazena. Bojují s tím třeba v Moravskoslezském kraji nebo na Vysočině.
Vliv mají peníze, byť to není jediný problém.
„Domlouvala jsem se s paní doktorkou, která letos absolvovala na lékařské fakultě v Brně a plánovala se vrátit zpátky na Vysočinu, odkud pochází. Zažádala jsem si proto o rezidenční místo, protože jsem počítala, že na ně půjde. Nakonec si to ale rozmyslela, zůstala v Brně a nikoho jiného jsem už nenašla,“ popsala redakci praktická lékařka Alena Zajíčková z Havlíčkobrodska.
V minulých letech už pomohla v začátcích dvěma lékařkám, které se u ní po studiu vyškolily a věnují se teď vlastní praxi. Dotace vystačila na jejich odměnu a nutné náklady. Sama z dotace nic neměla, za školení nic nedostala.
Podobnou zkušenost má Naděžda Ryšánková, praktická lékařka z Bruntálska. Ani jí se letos žádný medik neozval. A kvůli špatné zkušenosti z loňska už navíc nemá zájem školení dál nabízet.
„Po roce působení mi rezidentka v ordinaci skončila s tím, že přechází na internu do nemocnice. Její důvody byly především finanční,“ uvedla. Dotaci jí přitom nechala a na kraji vyjednala i další příspěvek ve výši 75 tisíc korun na letošní rok.
Tisíce nových praktiků
Mladí lékaři věří, že navýšení státní podpory by exodus zabrzdilo. Ministerstvo žádají, ať příspěvek zvedne z 50 na 100 tisíc korun měsíčně, tedy podobnou částku, jako dostávají v nemocnicích.
„Jsem přesvědčen, že mladý lékař by se neměl rozhodovat při výběru svého oboru primárně na základě financí,“ zdůraznil předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory Dalibor Veselý.
Kromě příspěvku by se měl zvýšit i počet dotovaných míst z nynějších 140 na 280. Celkové náklady by to zvedlo ročně odhadem o 200 až 250 milionů korun.
Tato úprava bude ale úkolem spíš pro příští vládu. Pokud má být všeobecných lékařů pro dospělé v příštích letech dost, bude takový krok nezbytný. Dnes je v Česku 5500 praktiků a třetina z nich v předdůchodovém věku.
„Rezidenční místo je v podstatě jediná cesta, jak k oboru mediky dostat. Kdybychom je neměli, tak se na všeobecného lékaře nikdo školit nebude, protože na to nebude mít nikdo peníze,“ myslí si lékařka Zajíčková.
Severozápad pod tlakem
Dotace jsou dobré pro navýšení celkového počtu praktických lékařů, do neatraktivních regionů je tím ale politici nedostanou. Přesvědčen je o tom lékař David Halata, který dlouhodobě zkoumá motivace lékařů jít na venkov.
Ukazují to i data. Nejvíc dotací jde teď do Moravskoslezského, Jihomoravského, Středočeského kraje a Prahy. Koncentrace studentů je tam kvůli univerzitám největší, stejně tak zájem zkušených lékařů vzít si mladého kolegu pod křídla.
Tam, kde je ale potřeba péči skutečně posílit, to však neplatí.