Mladí lidé hledají na sítích zábavu a relax, odnáší si spíš úzkosti a deprese

„Ve své praxi vidím lidi, kteří třeba osm hodin nevstanou z postele, nejí, celou tu dobu jsou na sociálních sítích. Je jim čím dál tím hůř, cítí se ztraceni ve svém životě,“ řekl Právu psychoterapeut Tomáš Kvapilík, odborný garant osvětové kampaně Já jsem dobro. Ta byla spuštěna v těchto dnech a má za úkol působit preventivně zejména na mladé lidi, kteří se ve světě sociálních sítích pohybují denně.

Kvapilík odkázal na průzkum, který vypracoval Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) a podle nějž mezi lety 2017–2020 stoupl v populaci podíl lidí s duševními problémy z dvaceti na 33 procent. „Znamená to, že duševními potížemi dnes trpí každý třetí Čech. Aktuální data zatím nejsou, ale trend ukazuje na šokující nárůst. Podíl na tom mají zřejmě i sociální sítě,“ uvedl psychoterapeut.

Jeho slova potvrdila Jana Klusáková z neziskové organizace Replug.me, která sociální média a jejich dopady na duševní zdraví lidí monitoruje. „Z našich dat vychází, že sociální sítě mají značný vliv na zhoršování duševního zdraví. Prevenci je třeba výrazně posílit,“ uvedla Klusáková.

Negativní vliv prodlužování pobytu ve světě internetu podle ní odnášejí hlavně mladší lidé. „Vyrůstá nám generace mladých lidí, kteří nejsou schopni mluvit o svých emocích, jsou závislí na online světě. Mají pocit, že jim něco uteče, když chvíli na sítích nebudou, a toto chování vede k duševním potížím. Objevují se u nich poruchy spánku, deprese, úzkosti, sebepoškozování,“ řekla. „Je to paradox. Na sociální sítě si jdeme pro kontakt s lidmi, ale odcházíme osamělí. Jdeme si tam pro zábavu, a odcházíme zničení a frustrovaní,“ dodala.

Podle průzkumu, který si organizace nechala vypracovat, osmdesát procent rodičů o internetovém světě nemluví se svými dětmi. „Digitální propast mezi dětmi a dospělými je obrovská. Drtivá většina rodičů s dětmi nemluví o tak zásadních věcech, jak sociální sítě zasahují do našeho života,“ řekla.

Důležité podle ní je, aby se rodiče zajímali o to, co jejich potomci na internetu dělají, a nejde přitom jen o ty nejkřiklavější případy, které se týkají například sexuálních predátorů. „Stačí se třeba dětí zeptat na to, jaké hry na internetu hrají a jak se přitom cítí, jestli například potom nejsou unavené,“ řekla Klusáková. Rodiče by se měli takhle chovat i přes to, že mnozí z nich už kyberprostoru, v němž se jejich děti běžně pohybují, nerozumí. „Důležitý je zájem, ne znalost,“ doplnil Kvapilík.

Projekt Já jsem dobro, který tvůrci označují za největší osvětovou kampaň v ČR, na úskalí života v internetovém prostoru upozorňuje. Radí například mladým lidem, aby čas strávený na internetu omezovali, či si záměrně vybírali pouze stránky s pozitivním obsahem.

Lidé na stránkách jajsemdobro.cz najdou také užitečné kontakty a čísla na nonstop linky, kde jim mohou poradit. „Sociální sítě nejsou jen zlo. Jsou mocný nástroj, je na nich spousta kvalitního obsahu, který může naopak naše duševní zdraví posílit,“ upozornila Klusáková.

Prevence má rovněž za úkol, aby se ulevily přeplněné ordinace dětských psychiatrů a klinických psychologů, kterých je v ČR stále zoufale málo. „Víme, že systém v Česku není uzpůsobený na to, aby řešil příval lidí s problémy. Proto je náš projekt zaměřený na prevenci,“ uvedl jeden z autorů kampaně Patrik Novák.