Článek
Pojem klimatická změna zahrádkáři skloňují velmi intenzivně. „Můžu potvrdit, že tohle je pro mě opravdu naprosto zásadní téma,“ říká Jakub Václavík, jeden z prodejců z Rožnova pod Radhoštěm, kteří kromě tradičního sortimentu a zeleniny na Rožnovské zahradě v sobotu nabízel i sazenice plodin, jejichž pěstování bylo ještě před třiceti letech v Česku naprosto nereálné.
Z víkendové akce Rožnovská zahrada
„Druhová skladba se postupně mění a přichází na to stále více lidí. Není to tak dlouho, kdy jsme museli zákazníkům některé sazenice nutit, protože tomu nedůvěřovali. Ale už se vracejí. Koupí si třeba jednu sazenici melounu na vyzkoušení, a když se jim urodí šest nebo osm plodů, tak příští rok vezmou sazenic klidně i pět nebo deset, aby měli i pro příbuzné a pro sousedy,“ usmívá se Václavík.
Nabídka sazenic melounů na Rožnovské zahradě
Zásadní problém, kvůli kterému stále více pěstitelů některé tradiční druhy opouští, je kromě nedostatku vláhy také posun vegetačního období a prvních teplých jarních dnů, kdy se vlivem sluneční aktivity řada rostlin, zejména ovocných stromů, probouzí dříve. Pak stačí krátký, třeba jen hodinový ranní mrazík, a následky pro úrodu bývají fatální. Na jižní Moravě na to už několik let doplácejí hlavně pěstitelé meruněk.
„Tady na Valašsku jsou lidé konzervativní. Brání se novým věcem a pak se diví, že třeba pět let nebo šest let nemají švestky. Já jsem před lety vykácel dvacet švestek a nahradil je broskvemi, které mám každý rok. Zmrzly jen loni. Ale švestky tady nebyly možná už pět let,“ dodává Václavík, podle kterého dnes na Valašsku panují podobné podmínky, jako ve druhé polovině minulého století na jihu Moravy.
Podobně hovoří i Petr Baďura, majitel velkého rodinného zahradnictví ze Vsetína. „Ještě před dvaceti třiceti lety byly zimy delší, u nás na Valašsku trvaly často až do konce dubna. Teď to začíná kvést už na konci března, takže květy jsou pak více ohroženy mrazíky,“ dodává Baďura.
Petr Baďura nabízí jeden z nejširších sortimentů na Valašské zahradě.
Pěstitelé se pokoušejí nástup jara zbrzdit, například nátěrem kmenů ovocných stromů vápnem, aby nebyly stromy tolik zahřívány prvním jarním sluncem, anebo používali ochranu rosením, ale výsledek těchto opatření je často nejistý.
Také Baďura potvrzuje, že řada pěstitelů na rozmary klimatu reaguje změnou druhové skladby.
„Zrovna tady na akci Rožnovská zahrada v poslední době vidíme, že se sortiment mění, objevují se fíky, kaki, dokonce i pistácie nebo granátová jablíčka,“ dodal Baďura.
„Samozřejmě někteří ekologové jsou pro zachování tradičních druhů, ale brambory jsme taky dovezli z Ameriky,“ usmívá se Jakub Václavík
Účast na čtyřdenní prodejní akci Rožnovská zahrada, na které svůj sortiment nabízely stovky prodejců, byla díky pěknému počasí letos enormní. Akci od čtvrtka do neděle navštívily desítky tisíc lidí, kteří na akci často přijíždějí i ze vzdálenosti mnoha desítek kilometrů. Největší nápor zažil areál v sobotu, kdy byla všechna parkoviště v okolí beznadějně přeplněna.
Prodejci se shodují, že tak velkému zájmu o zahradničení se nelze divit. „Doba je přehlcená špatnými zprávami, tak se lidé pouštějí do klidnějších činností. Na zahrádce si člověk zrelaxuje mysl. Sice to stojí nějakou námahu, ale je to práce, která těší a která regeneruje ducha,“ dodává Baďura.
