Ministerstvo upustilo od pokutování praktiků za nesloužení pohotovostí

Systém, jakým je péče hrazená, chce ministerstvo pro příští rok radikálně změnit a zvýhodnit specializace s problematickou dostupností péče. Lékařská komora má ale výhrady.

Úhrady se všem oblastem péče od příštího roku nenavýší stejně. Zatímco třeba dětští praktičtí lékaři, kterých je zoufalý nedostatek a péče je špatně dostupná, si na úhradách polepší o 17,5 procenta, ambulantní specialisté dostanou je základních šest procent.

A to se České lékařské komoře nelíbí. Návrh označila za „absolutně nepřijatelný“.

„Pro ČLK jsou obě předložené varianty úhradové vyhlášky pro rok 2024 zcela nepřijatelné. Úhradové podmínky musí zohledňovat aktuální nákladovou situaci poskytovatelů a musí zajistit finanční stabilitu i finančně nejvíce ohroženým praxím,“ tvrdí prezident komory Milan Kubek.

Na změny podle něj nejvíce doplatí ambulantní specialisté, pro které se mění několik parametrů.

Ministerstvo namítá, že jde o nepochopení složitých úprav. A přestože si jsou podle ředitele odboru regulace cen a úhrad Tomáše Trocha vědomi dlouhých čekacích lhůt u specialistů, palčivější problém vidí u pediatrů, stomatologů a zajištění psychologické péče.

Právě u těchto oblastí úhrady v příštím roce dramaticky vzrostou. Nejvíc dostanou pediatři, kteří se přitom v létě při dohodovacím řízení s pojišťovnami na navýšení nedohodli. To se mnoho let v řadě nestalo.

Úhrady domácí paliativní péče a ošetřovatelská péče v sociálních službách porostou o 16 procent. Podle ministerstva jde o vládní prioritu.

Stomatologům porostou o 11,5 procenta a praktickým lékařům pro dospělé o 10 procent, stejně jako hospicům. Osmiprocentní růst čeká lékárny, psychiatrickou a psychologickou péči.

Původní návrh vyhlášky také zaváděl možnost pokutovat praktické lékaře, pokud nebudou brát služby na pohotovostech.

„Chtěli jsme podporovat sdružené praxe a služby na lékařských pohotovostních službách, což jsme po připomínkách zrušili. Místo toho jsme navýšili růst více plošně,“ uvedl Troch.

Praktici podle zástupců menších nemocnic odmítají sloužit pohotovostní služby v nemocnicích. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky se lékaři snaží služby brát a není cestou je k tomu nutit pod pohrůžkou pokuty.

Posilovat bude ministerstvo také centralizaci specializované péče do center ve velkých nemocnicích. Důraz se bude dávat i na jednodenní péči, a to i ve standardních nemocnicích s lůžky.

Přínos to bude mít nejen pro pacienty, ale také pro kasu pojišťoven. Dosud bylo pro velké nemocnice výhodnější nechat si pacienta několik dnů na lůžku, ačkoliv pro to nebyl medicínsky důvod a bylo to nákladnější.

Lékařské komoře vadí i to, že navýšení nereflektuje inflaci. Takový požadavek ale zástupci resortu označují za iluzorní. Pojišťovny už teď sahají do rezerv, na tak velké navýšení nejsou peníze. Odhadované saldo pro příští rok je přes devět miliard.

V rezervách sice mají pojišťovny ještě přes 53 miliard, příští rok to má být už jen 44,5 miliardy. „Teď jsme v krizových letech a rezervy vyčerpáváme. U některých zaměstnaneckých pojišťoven jdeme na hranu,“ upozornil Troch.

Výdaje za zdravotní péči odhaduje ministerstvo na 508,8 miliardy, příjmy zřejmě dosáhnou jen 499,5 miliardy.