Článek
Například na projekt procesního modelování agend (PMA 3) vynaložil stát v letech 2017 až 2023 téměř 122 milionů korun.
„Přínos projektu pro občany i úřady vyhodnotil NKÚ jako minimální a vynaložení finančních prostředků jako neúčelné. Nebyl totiž splněn hlavní cíl projektu – zpřehlednit, zjednodušit a zrychlit činnost úřadů a zvýšit kvalitu veřejné správy,“ uvedli kontroloři, kteří připomněli, že z navrhovaných 56 opatření byla zavedena pouhá čtyři.
Jedním z nich je to, že si ženy mohou zvolit příjmení v přechýlené i nepřechýlené formě, dalším je vytvoření „průvodce životními událostmi“. Ten však nic nezjednodušuje, ale pouze lidem popisuje, jak mají v konkrétní situaci, jako je ztráta dokladů či úmrtí v rodině, postupovat.
Stát sypal miliardy na bydlení, nepomohl ničemu, kritizuje NKÚ
Řekněte nám, co už víme, jinak dostanete pokutu
Většina absurdit, které zatěžují občany, však trvá. Rodiče tak musí narození potomka hlásit zdravotní pojišťovně, ačkoliv údaj o narození zadává i matrika. Stejnou participaci od občanů vyžaduje i v případě úmrtí v rodiče, ačkoliv i tuto informací má k dispozici, ale neumí ji efektivně využít. Lidem ještě naopak hrozí za pozdní informaci pokuta.
Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí a například stran informování o úmrtí tvrdí, že oznamovací povinnost má pro potřeby České správy sociálního zabezpečení vedle Evidence obyvatel i občan kvůli tomu, aby „nedocházelo k neoprávněnému čerpání veřejných prostředků, např. vyplácení důchodů, pokud je osoba již po smrti“.
Pokrok tu je, brání se ministerstvo
Stejně tak ministerstvo odmítá, že by od roku 2018 nedošlo k žádným pokrokům v modernizaci veřejné správy, což NKÚ rovněž zmínil. Argumentuje například tím, že lidé již nemusejí vyřizovat agendu kolem občanských a řidičských průkazů v místě trvalého pobytu, tím, že fungují základní registry, či skutečností, že od ledna letošního roku došlo ke „zrušení kolkových známek jako platebního prostředku“.
„Z hlediska rozdělení finančních prostředků na výkon státní správy pak došlo od roku 2018 k prokazatelnému zlepšení, zvýšení adresnosti a transparentnosti,“ tvrdí ministerstvo.
Úřady dva roky kašlaly na rozhodnutí Ústavního soudu. Stát pak zbytečně platil
