Článek
„Jednání krajského soudu bylo neveřejné. Důvody, pro které původní rozsudek zrušil, zatím nelze sdělit, protože rozhodnutí ještě nebylo doručeno stranám,“ uvedla v pátek mluvčí Krajského soudu v Plzni Jana Durná.
Firma měla čtyřsethektarový areál pronajatý od roku 2000. V roce 2010 přestala hradit nájem údajně kvůli tomu, že nemůže letiště plně využívat, a požadovala za to slevu z nájemného, které činilo 10 milionů korun ročně.
Armáda vysoudila miliony za pronájem letiště
Armáda tento nárok neuznala, odmítla jakoukoliv finanční kompenzaci a v roce 2013 firmě za porušení povinnosti nájemce vypověděla smlouvu, která byla původně uzavřena na 50 let s možností prodloužení. Zároveň nájemce vyzvala k vyklizení letiště, což neakceptoval.
Ministerstvo proto podalo postupně tři žaloby – soudně se domáhalo zaplacení dluhu na nájemném, vyklizení areálu a třetí žalobou na vydání bezdůvodného obohacení napadlo firmu za to, že i po vypovězení smlouvy dál letiště využívá a inkasuje peníze od třetích subjektů za dílčí pronájmy.
Okresní soud Plzeň-sever v září 2019 rozhodl, že nájemní smlouva byla řádně uzavřena a firma byla povinna plnit závazky z ní vyplývající, tedy včetně řádného placení nájmu. „Pokud měla firma výhrady k tomu, v jakém rozsahu, co a jak může užívat, mohla smlouvu vypovědět. Jestliže tak neučinila, povinnost platit nájemné trvala,“ uvedl samosoudce Antonín Pektor.
Soud nařídil armádě platit obcím za používání letiště u Plzně
Podle něj firma vady k uplatnění práva na slevu nájemného řádně, včas a zákonným způsobem nereklamovala.
Zástupci společnosti PlaneoStation se snažili zpochybnit platnost nájemní smlouvy i tím, že byli ministerstvem uvedeni v omyl u technických parametrů letiště. Upozornili především na to, že v nájemní smlouvě byla uvedena přistávací dráha delší, než byla ve skutečnosti, což bránilo provozu dopravních letadel.
„Pokud jde o údaje o parametrech vzletové a přistávací dráhy, tak ze žádného důkazu nevyplývá, že byla firma uvedena v omyl. Naopak její zástupci věděli, že dráha nebyla užívaná od května 1997, a byli upozorněni na to, že je značně zanedbaná. Informace měli od bývalého zaměstnance ministerstva obrany, který následně začal pro firmu pracovat,“ vysvětlil soudce.
Poukázal také na to, že samotná firma PlaneoStation předložila projekt, který předpokládal renovaci dráhy. „Pokud tvrdí, že ohledně délky dráhy šlo od počátku o nemožnost plnění předmětu nájmu, tak podle soudu se jednalo o odstranitelnou vadu. Nic nebránilo tomu, aby ji firma upravila na požadované parametry,“ vysvětlil Pektor.
Armáda má problém. Vysoce postavený generál přišel o bezpečnostní prověrku
Za liché soudce označil i další argumenty firmy pro zneplatnění nájemní smlouvy: to, že nemohla řádně užívat všechny pozemky a nemovitosti areálu. „Z celkové výměry to tvořilo necelá čtyři procenta, což není důvod,“ dodal.
V souvislosti s letištěm v Líních čelí žalobám i samo ministerstvo obrany za to, že neplatí za užívání pozemků v části areálu obcím, které tyto pozemky získaly po roce 2014 zpět jako historický majetek. Resort obrany totiž neuspěl u soudu ve sporu s obcemi s argumentem, že užívání dotčených pozemků je nezbytné pro plnění jeho funkce jako organizační složky státu.
Podle soudu ale takové zdůvodnění nemůže obstát za situace, kdy armáda letiště neprovozuje a v roce 2010 jej pronajala na desítky let soukromé společnosti ke komerčním účelům.
Černochová: Armádu modernizovat musíme. Závazek k NATO splníme
„Jelikož ministerstvo nedoložilo žádným kvalifikovaným způsobem nezbytnou potřebu bezúplatného využití těchto pozemků k účelu plnění funkce organizační složky státu, není povinností obcí strpět omezení svého vlastnického práva,“ konstatoval soud.
Jednou z obcí, která se domáhá od armády peněz za užívání obecních pozemků, je Nová Ves. Její starosta Miroslav Sedlák (NK) Právu řekl, že soudy v jejich případě zatím nerozhodly. „Každý rok to dělá pět milionů, od roku 2014 nám tak ministerstvo dluží 40 milionů,“ dodal Sedlák.