Článek
"Meritum nespočívá pouze v tom, co jsem komu psal a proč jsem to psal. Spočívá v základních pochybeních, kterých je řada a která jsou skutečně nebezpečná," řekl Hájek Právu. Svými dopisy se obracel jak na generálního ředitele ČTK, tak na radu této veřejnoprávní instituce.
Hájek přiznal: "Na závěr (druhého dopisu řediteli ČTK) říkám: Jsem přesvědčen, že dlouhá řada takovýchto pochybení je již výrazem určitého neobjektivního přístupu k referování o hlavě státu. Byl bych proto rád, kdyby jste v tomto ohledu učinil nějaké personální rozhodnutí, které by umožnilo naši vzájemnou práci zlepšit."
Na dotaz, zda nepovažuje nátlak na redakci i vzhledem k praxi ve vyspělých zemích za sporný, Hájek řekl: "Nechci hovořit do práce nějaké instituci. Jde o to, že stojí státní úřad na jedné straně a veřejnoprávní instituce na straně druhé. Vzájemně by si podle mého názoru především měly poskytovat odborně vyvážené služby."
Pokud tak neučiní prezidentská kancelář "tak si na ni může kdokoli zcela právem stěžovat. Když totéž nedělá druhá strana, tak je nejen našim právem, ale i povinností, na to upozornit".
Ředitel: nejsme reklamní agenturou
Generální ředitel ČTK Milan Stibral tlaky Hradu odmítá: "Pro ČTK je nepřijatelné, aby se s informacemi ze státních institucí zacházelo podle jiných než obecně platných zpravodajských zásad, nezávislých na vůli objektů jejího zpravodajství," napsal v prohlášení s tím, že by agentura jinak zdeformovala svůj servis založený po roce 1989 na principech úzkostlivé objektivity a nezaujatosti.
"Pokud se v minulosti objevily pokusy o vnější nátlak nebo naléhání na personální změny na redakčních místech, nic na tomto faktu nezměnily a ani v budoucnu nezmění," napsal ředitel.
Za základ svého úsilí ČTK podle ředitele považuje redakční nezávislost. "Zpravodaj agentury nesmí mít prostor události komentovat nebo hodnotit. Pro objektivní informování je ale stejně nezbytné podat událost nezkreslenou jak interpretací novináře, tak i interpretací zdroje," tvrdí Stibral.
Profesionalita podle něj neznamená "bezmyšlenkovité kopírování informací, ať přicházejí odkudkoli. V okamžiku, kdy by se proti tomu prohřešila, stala by se tisková agentura agenturou reklamní či tiskovým oddělením státních institucí".
Co vadí Hradu
V den výročí počátku okupace 15. března Klaus vydal prohlášení: "Zasáhla nejprve osudy Čechů a dalších národností, žijících v naší zemi, a nakonec - v podobě poválečného odsunu - i českých Němců." ČTK pak vydala zprávu, že "prezident Klaus odsoudil poválečný divoký odsun sudetských Němců". Následovala omluva a storno zprávy. Poté agentura vydala nové znění.
Hrad ČTK vyčítá např. zprávu o prvním prezidentském vetu, které se týkalo zákona o ZOO. "ČTK vydala pouze daňovou záležitost, kterou pak citovala všechna ostatní média. Přitom meritum věci spočívalo v něčem úplně jiném," soudí Hájek.
Zpravodaj ČTK podle Hájka na setkání s politickými vězni položil Klausovi otázku, co říká tomu, že byl v projevech označen jako ten, kdo legitimizuje KSČM. Redaktor podle Hradu přišel pozdě. "Já, který jsem tam od první do poslední minuty byl, prohlašuji, že nic podobného v žádném projevu nezaznělo," tvrdí Hájek.
Další vážné pochybení ČTK se podle Hradu týká prohlášení před nedávnou schůzkou ústavních činitelů na Hradě. V něm znělo: "Prezident... je zneklidněn současnými pokusy znovu otevírat otázky minulosti... Česká společnost na počátku 90. let velmi obtížně nalezla konsensus ohledně pohledu na minulost, na způsoby zmírňování historických křivd." ČTK vydala zprávu: "Schůzka se má zabývat problematikou odškodnění sudetských Němců i restitucí majetku zabaveného na základě Benešových dekretů.
Sám hradní zpravodaj ČTK Jan Vavrušák Právu řekl: "Já spory s Hradem nepociťuji. Svoji práci nehodlám obhajovat před Hradem, ale před redakcí." Spor mezi Hradem a ČTK už se dostal i za hranice ČR. O otevřené roztržce psal včera pražský zpravodaj německé DPA, podle něhož si Klaus od svého nástupu do úřadu opakovaně stěžuje na "chybné zpravodajství". O sporu se zmínila i rakouská APA.