Hlavní obsah

Cizinci jako terč. Juchelka si je pochvaluje, Okamura na ně útočí

Lídr SPD a předseda Sněmovny Tomio Okamura dál útočí na cizince pobývající v Česku, vadí mu hlavně Ukrajinci. Nyní při diskusích o rozpočtu prohlásil, že by chtěl ulevit státní kase odstraněním všech dávek cizincům. Nedávno zase uvedl, že pokud by záleželo jen na něm, zrušil by dočasnou ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) si přitom pochvaluje, jak se Ukrajinci zapojili do českého trhu práce, a dodává, že bez cizinců se tuzemské firmy neobejdou.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí

Článek

Opět se opakuje situace, kdy politici SPD na cizince útočí, zatímco ti z ANO jsou si vědomi jejich potřebnosti.

„Nejsem spokojený s výší deficitu státního rozpočtu na příští rok. Navrhuji škrtnout veškeré dávky Ukrajincům a veškeré peníze politickým aktivistickým neziskovým organizacím, které podporují migraci, gender či propagují za veřejné peníze Evropskou unii. To jsou zbytečné peníze,“ uvedl nedávno Okamura.

V polovině června se předseda SPD pustil přímo do uprchlíků: „Kdyby to bylo na mně, ukončím dočasnou ochranu okamžitě. Je jich tady moc a občané si stěžují.“

Dočasná ochrana je výjimečné opatření, které zavedla Evropská unie v roce 2022 po vpádu Ruska na Ukrajinu. Díky ní mohou uprchlíci z Ukrajiny v unijních zemích legálně bydlet a pracovat, v Česku jich s tímto statusem žije necelých 400 tisíc. Pokud by se měla ochrana měnit či dokonce zrušit, musely by se na tom shodnout všechny členské státy Unie.

Z vlády přitom dlouhodobě zaznívá i jiný hlas, zejména od hnutí ANO, jehož politici si jsou potřebnosti cizinců vědomi. „Ukrajinci se na českém trhu práce etablovali a jejich zaměstnanost roste. To je pozitivní jak z hlediska jejich integrace, tak pro český pracovní trh, který zahraniční pracovníky potřebuje,“ sdělil v nedávném rozhovoru pro Novinky ministr Juchelka.

Stejně to vidí i zástupci průmyslu. „Je to strašně důležitá posila, která ekonomice pomůže ve stavebnictví, strojírenství nebo logistice,“ řekl o mladých Ukrajincích například Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory.

„Děláme kroky k tomu, abychom byli vůči zahraničním pracovníkům otevření. Potřebujeme vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, ve službách a stavebnictví se pak neobejdeme ani bez té nízkokvalifikované,“ uvedl Juchelka. K pracovní migraci podle něj musí Česko přistupovat pragmaticky, podle potřeb tuzemského trhu práce a také s důrazem na bezpečnost.

Rozpor mezi ANO a SPD se neobjevuje poprvé, projevil se třeba při projednávání vládní hospodářské strategie. Hnutí ANO v ní původně plánovalo, že do roku 2030 zvýší počet kvalifikovaných zahraničních pracovníků v ekonomice o sto tisíc.

Hnutí SPD v předvolebním programu naopak zdůrazňovalo heslo „Práce především pro občany ČR“.

Ve vládní strategii, pod kterou je vedle ANO a Motoristů podepsána i SPD, se žádný konkrétní cíl týkající se počtu zahraničních pracovníků neobjevuje a je nahrazen formulací: „Zvýšení počtu kvalifikovaných a prověřených zahraničních pracovníků v ekonomice, současně ale zamezení přístupu neprověřených migrantů s důrazem na bezpečnost.“ Zůstala v ní nicméně věta, že „současných 942 tisíc zahraničních pracovníků v České republice je stále daleko za tržním potenciálem“.

Výběr článků

Načítám