Článek
Ministr upozornil, že současný termín letních prázdnin v červenci a v srpnu mají žáci jednotně už od roku 1925.
„Jenže za těch 100 let se změnila práce, rodiny, cestování i samotná škola. Je čas rozložit prázdniny během školního roku jinak, nebo vám to takto vyhovuje?“ nadnesl v neděli Plaga na Facebooku, zatímco pobýval na dovolené u moře.
Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat, jasnou odpověď ale nepřinesly. Zatímco část lidí by si přála letní prázdniny prodloužit klidně o celý měsíc hlavně kvůli horku v učebnách, zejména rodiče malých dětí by uvítali spíše jejich zachování či zkrácení.
„Nechat červenec a srpen. Spíš bych řešila, jak to mají všechno rodiče vykrýt, když mají 20 dní dovolené. Ne každý má na to poslat dítě na tábory nebo nemá hlídání u babiček,“ poznamenala jedna z komentujících.
Některým učitelům a ředitelům se zamlouvala možnost krácení letních prázdnin a prodloužení volna v průběhu roku.
„Obecně se dá říct, že bych na úkor letních prázdnin přidal volno do podzimních, vánočních, možná i velikonočních prázdnin a upravil začátek a konec školního roku,“ uvedl ředitel Gymnázia Elišky Krásnohorské v Praze Martin Švejnoha.
Anketa
Další lidé vyjádřili nelibost nad tím, že ministr diskuzí o nastavení prázdnin odvádí pozornost od řady problémů, kterým české školství čelí. Palčivá je například revize výukových programů, změny u přidělování asistentů pedagoga, omezování odkladů či nedostatek kvalifikovaných učitelů a jejich nízké platy.
Zřizovatelé mají investovat do klimatizace
Mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura pro Novinky uvedl, že dosud se na úřadu o změně zavedeného systému prázdnin neuvažovalo. Případná změna je tak zatím pouze v úvahách ministra Plagy.
Délku a termíny prázdnin stanovuje ministerstvo školství vyhláškou pro každý školní rok zvlášť. Samotný školní rok je ukotven v zákoně, začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího roku. Školy pak mohou výuku upravovat například díky ředitelskému volnu.
„Zejména během vln veder školy často přijímají organizační opatření. Nejčastěji jde o zkrácení výuky, přesun aktivit do chladnějších prostor, pobyt venku ve stínu nebo úpravu programu,“ vysvětlil Macura.
Právě velkým horkem argumentovala řada diskutujících pro prodloužení prázdnin. V řadě škol se s horkem v učebnách potýkají již v červnu. Za řešení v podobě instalace klimatizace či zastínění je však zodpovědný zřizovatel, v případě základních škol tedy město či obec a v případě středních škol kraj. Ministerstvo je proto vyzývá k investicím.
„V souvislosti s klimatickými podmínkami doporučujeme, aby se školy, dle možností zřizovatelů, vybavovaly klimatizací či rekuperací a výuka se přizpůsobovala aktuálním podmínkám,“ zakončil Macura.
