Článek
„Problém je, že kuna nebo liška si nevezme jen jednu slepici. Zabije vše. Osobně jsem musel ukončit chov hus, kachen, holubů či pávů,“ řekl Novinkám Pavel Jakub Sršeň z Němčic u Litomyšle na Svitavsku.
Je to měsíc, kdy v deset hodin dopoledne načapal lišku, jak honí ve výběhu slepice. Vyšplhala po pletivu jako kočka a utekla. „Ten samý den se ještě vrátila, přistihnul jsem ji ještě v devět večer v kurníku. A další den se nám liška opět promenádovala před domem,“ konstatoval chovatel.
Česká vesnice se diametrálně změnila. Ještě před 30 lety se v každém domě či chalupě chovaly slepice, kachny, husy, králíci. Proto měli všichni zájem, aby se případná škodná, jako kuny, tchoři a lišky, udržela v počtech na rozumné míře.
„Zažil jsem u nás na vesnici, jak dvakrát ročně obestoupili myslivci se zbraněmi a psy objekt, nejčastěji třeba stodolu, pustili dovnitř psy a střelili škodnou, kterou psi vyhnali ven. Dnes už se v obci střílet nesmí. Proto se škodná nekontrolovatelně množí. Lišky mají dokonce své nory přímo ve vsích,“ uvedl Pavel J. Sršeň.
Úprava, která platí od letošního 1. dubna, mění dobu lovu u některých druhů zvěře, nejvíce se to týká právě lišky obecné.
„Dosud ji bylo možné lovit celoročně, nyní je doba jejího lovu stanovena na období od 1. července do konce února. V době od začátku března do konce června je tak liška hájena,“ potvrdila mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Andrea Güttlerová. A upozornila, že výjimkou jsou oblasti chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní. Tam je možné lovit lišku i nadále celoročně. Jinde znamená zastřelení lišky v době hájení trestný čin.
Nebezpečí číhá i na nebi
Ohrožení domácích chovů nepřichází jen po zemi, ale číhá i ve vzduchu. Jestřábi a káňata zabíjejí především drůbež, protože u ní mají vždy stoprocentní úspěšnost oproti lovu myší. Způsob zemědělské činnosti, především postavené na chemických hnojivech, vyhubil na polích zajíce, králíky, bažanty či koroptve. Takže i draví ptáci se naučili lovit přímo mezi domy ve vesnicích. Chovy holubů jsou rovněž decimovány dravci a lasicovitými šelmičkami.
„Ještě zmíním třeba straky. Ty před 30 lety viděl málokdo. Byli to plaší lesní ptáci. Dnes se asimilovaly tak, že hnízdí přímo u silnic, kde nachází potravu na přejetých zvířatech. A naučily se krást vejce přímo v kurníku. Je to jedna velká bezmoc,“ dodal Sršeň.
„Přistihnul jsem nedávno jestřába, jak se jako papoušek protahuje lesnickým pletivem, kterým je seshora zasíťovaný výběh pro slepice, když před tím pod sítěmi na jedné hodoval,“ přidal chovatel další příklad.
Na vesnici drůbež vždy chodila po zahradách a loukách, kde nacházela potřebné vitamíny pro svůj růst a produkci vajec. Dnes ale predátoři už loví i ve dne, přizpůsobili se.
„Moc se proti nim nedá dělat. Nejúčinnější obranou je držet drůbež pod sítěmi. Co mají ale za život? A lišky se dokáží podhrabat,“ dodal Pavel J. Sršeň. A škody jsou velké. A pojistit se téměř nelze a ani kompenzace od státu v tomto případě neexistují.
