Lidé svého vzdělání nelitují, zpětně by často rádi chodili do školy déle

Do průzkumu se zapojili lidé mezi 30 a 64 lety, u nichž se již dá předpokládat, že jejich vzdělávací proces je završen. Z celkových výsledků plyne, že 41 procent lidí by při zpětné možnosti studovalo déle. Kratší dobu by zpětně studovalo pouze jedno procento dotázaných.

V dané věkové kategorii představují lidé bez maturity 38 procent. Maturitu má 35 procent a 27 procent lidí má vysokoškolské vzdělání.

U lidí, jejichž vzdělání nepokračovalo maturitou, by si ji zpětně přálo složit 47 procent. Dalších 13 procent by chtělo studovat i vysokou školu. Respondenti, kteří maturitu mají, jsou v 47 procentech případů se svým vzděláním spokojeni. Nicméně 52 procent těchto středoškoláků by zpětně usilovalo o absolvování vysoké školy.

Z vysokoškolsky vzdělaných lidí by se s maturitou spokojila tři procenta dotázaných, zatímco 97 procent by svou vzdělávací dráhu neměnilo.

Je tedy zjevné, že lidé s vyšším vzděláním času, který věnovali studiu, zpětně nelitují.

„Důvodem zájmu o vyšší stupeň vzdělání je větší šance na trhu práce, vyšší plat, nižší nezaměstnanost, jiný charakter práce umožňující práci z domova nebo mimo směnný provoz i osobní důvody,“ připomněla Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.

Ač by reálně měla o vysokoškolské vzdělání zájem zhruba polovina lidí, reálně jej v dané věkové skupině dosáhla pouze čtvrtina. Část dětí, které se v 15 letech rozhodly jít na obor bez maturity, si zásadně znesnadnila možnost pokračovat v terciálním vzdělávání.

Mezinárodní srovnání pak ukazuje, že ve věkové skupině 25 až 34 let má vysokoškolské vzdělání v ČR třetina populace, což je ve srovnání s některými země zhruba poloviční hodnota.

Sběr dat proběhl v červnu a červenci a do průzkumu se zapojilo 790 respondentů.