Přesně tolik tablet, kolik pacient potřebuje. Ministerstvo chce léky vydávat po kusech

„V zákoně máme napsáno, že pacient dostává balení s neporušeným primárním obalem, lékárníci ho nemohou vydat rozbalené. Pracujeme teď na analýze toho, co by se stalo, kdybychom výdej tímto způsobem umožnili,“ řekl Právu náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Systém by podle něj mohl fungovat jen u některých léčiv, třeba antibiotik, jejichž nedostatek je palčivým problémem už několik měsíců. Lékárna by si objednala balení o několika tisících tabletách, pokud to ovšem výrobce nabízí, a z něj by pak odebírala.

„Do předpřipravených plastových ampulí lékárník přesně odváží množství léku, které má pacient od lékaře předepsané, vytiskne příbalový leták, který přilepí na krabičku, a vydá to pacientovi,“ popsal princip Dvořáček.

Přispělo by to podle něj k větší kontrole nad léčbou. Dávkování se mnohdy odvíjí od váhy pacienta, balení jsou ale u některých léků jednoho typu.

Může se tak stát, že někomu zůstane část krabičky nespotřebovaná.

Těch, kteří vracejí nespotřebované léky, přibývá. Stále je ale řada lidí, kteří si je nechávají pro případ nouze, jenže bezpečnost a účinek léků nic nezaručuje.

Ještě před pandemií covidu dělal Státní ústav pro kontrolu léčiv průzkum, podle kterého měli lidé doma nepoužité léky včetně těch volně prodejných, za 500 milionů korun. Zpravidla šlo o léky na bolest. To, jestli nejsou prošlé, kontrolují čas od času tři čtvrtiny dotazovaných, jak odhalil další průzkum.

Výdej léků na míru by to po­dle resortu mohl zlepšit. Stejně tak vyřešit problém s nedostatkem místa pro skladování v lékárnách. Výrobci by také spotřebovali méně obalového materiálu. Přesto by se ale ceny mohly zvednout. Zaplatit by se musela odborná práce farmaceutů.

„V současné době to v Česku smysl nedává,“ okomentoval zvažovanou úpravu viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký. Kritický je také k tomu, že by to mohlo pomoci s nedostatkem antibiotik.

Předseda Mladých lékárníků Lukáš Malý poukazuje i na několik problémových bodů. Náročné by podle něj byly změny na organizace práce i zajištění bezpečnosti. „Pacienti užívají léky často podle krabiček, a když to budou mít vylámané v ampuli, tak nemusí vědět, na co to užívají a proč,“ namítl. Zajistit by se podle něj muselo i to, aby k přípravě individuálních balíčků neměl přístup někdo cizí a nemohl tablety třeba zaměnit.

Zároveň odhaduje, že by se tím lékárnám zvedly náklady. Nejen na práci farmaceutů. „Muselo by se to dělat ve spe­ciálních vydezinfikovaných prostorách,“ očekává. Nejasností a rizik je podle něj stále mnoho. Ministerstvo aktuálně celý model navrhuje, konkrétní obrysy by mohl mít ke konci roku.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že pro výrobce půjde o vítanou změnu, i výkonný ředitel České asociace farmaceutické průmyslu Filip Vrubel vidí úskalí. Třeba z hlediska sledování bezpečnosti léčiv. Pokud se nyní objeví vadná šarže léku, ví se, komu byla vydána a od koho ji stáhnout. Při rozdělování po kusech by to bylo mnohem složitější.

Vrubel také upozorňuje, že nelze najednou začít vyrábět velká balení léčiv. „Bez toho, aby regulační autority takové varianty léků schválily, je nelze uvádět na trh,“ podotkl. A to zpravidla trvá.

U antibiotik to podle něj kýžený efekt mít nebude, balení vycházejí právě na délku léčby. A problém může nastat opět s cenou a úhradami.