Článek
Informace se brzy vysvětlila stylem Radia Jerevan: zpráva o tom, že Ivanov z Kolomyje dostal auto, je v zásadě správná. Nešlo však o Ivanova z Kolomyje, nýbrž o Petrova z Rjazaně. Nešlo o auto, ale o bicykl a bicykl nedostal, nýbrž mu ho ukradli. Zatím se však děly věci: premiér Špidla ze zahraničí volal prezidentu Klausovi, prezident pohotově zaujal stanovisko, premiér Špidla ještě následně volal kancléřskému příteli Schröderovi. Pak bublina splaskla.
Gdaňský dokument (říkejme mu tak) totiž vychází z toho, že Evropu v minulém století poznamenal fenomén vyhánění a že by se o tomto fenoménu mělo na mezinárodním fóru diskutovat. Za samozřejmé podmínky, že se nebudou vznášet žádné majetkové požadavky a že se nebudou vytahovat viny a kontraviny, že se nikdo prostě nebude trumfovat vlastním utrpením.
Není důvod něco takového odmítnout. Vyhánění skutečně prostupuje celé minulé evropské století. Ve dvacátých letech vyháněli Turci Řeky a Řekové Turky - s požehnáním tehdejší Společnosti národů. Němci hnali Čechy z pohraničí, poté i ze středočeské kotliny (cvičiště SS na Neveklovsku). Statisíce Poláků hnali Němci z polských území, připojených k říši. Na jejich místa hnali soukmenovce ze Sedmihradska. Po válce ve střední Evropě všichni hnali Němce a ještě před deseti lety na Balkáně hnal každý každého. Je nedomyšlené za těchto okolností tvrdit, že vyhánění je bilaterální záležitost (prezident Klaus).
Zarážející je naše preventivní lekavost. Snad pramení z malé sebedůvěry. Proč takové boje o umístění pamětní desky poslednímu předválečnému starostovi Ústí nad Labem? Byl to německý sociální demokrat, antinacista, republice nezpronevěřilý. Proč takový ostych před odškodněním hrstky Němců, kteří nikdy nepřestali být čs. občany, byli však do roku 1952 různě šikanováni a okrádáni? Proč tak snadno věříme informacím "Radia Jerevan"? Obávám se, že lekavé národovectví stále ještě politickým stranám nese dividendy.
PRÁVO 4. listopadu