Článek
„Na naší klinice ve Fakultní nemocnici Ostrava v současnosti probíhá klinická studie s tímto přípravkem. Pro jeho rutinní použití však stále probíhají jednání s některými zdravotními pojišťovnami,“ vysvětluje Martin Havel, přednosta Kliniky nukleární medicíny FN Ostrava.
„Mrzí mě, že některé z nich nejsou ochotné hradit podání tohoto léčiva ve FN Ostrava, přestože naše pracoviště je jedním z pouhých pěti v České republice, které disponuje lůžkovou jednotkou s odpovídajícím vybavením pro podávání radionuklidové terapie,“ dodává.
Problémy s Pluvictem jsou i jinde. Na Liberecku ale onkologové narážejí spíš na podmínky podání než debatu se zdravotními pojišťovnami.
„Základní překážkou je omezení indikací na pozdní stadia nemoci. Očekávají se výsledky probíhajících studií, na jejichž základě bude možné podávat Pluvicto dříve, než se vyčerpají všechny ostatní možnosti léčby,“ doufá primář Oddělení nukleární medicíny Krajské nemocnice Liberec Jozef Kubinyi.
Radiofarmakum Pluvicto, u jehož zrodu byla česká vědkyně Martina Schäfer-Benešová, je podáváno jako lék „poslední volby“ a pro pacienty je tak poslední šancí, která jim může prodloužit život.
Od loňského září v Liberci podali radiofarmakum sedmi pacientům. Cílí přímo na nádorové buňky, které ozáří, a nepoškodí zdravé buňky.
Někteří již léčbu ukončili. Podání ale podléhá přísným postupům a ochraně před radioaktivitou. To je také brzdou pro zapojení dalších center, kde by se pacienti mohli léčit. Nový lék je zatím dostupný v pěti nemocnicích.
Výsledky jsou podle Kubinyiho vesměs pozitivní, byť to neplatí stoprocentně.
„U většiny z nich jsou výsledky léčby pozitivní, jak subjektivním hodnocením a celkovým stavem, tak laboratorní výsledky. Žel byli i pacienti, u kterých jsme museli léčbu pro zhoršení stavu ukončit,“ upozornil.
Do dubna si nemocnice objednaly lék pro 20 pacientů, sdělil na dotaz Novinek Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Jako poslední možnost
Podávat se může jen pacientům s progresivní formou rakoviny prostaty, kteří mají metastáze a nezabírá jim jiná léčba. Karcinom musí mít na povrchu protein zvaný prostatický specifický membránový antigen (PSMA).
„Nejedná se o náhradu stávajících léčebných metod, ale o jejich doplnění v situacích, kdy byly ostatní možnosti již vyčerpány,“ zdůraznil Havel. O indikaci léčby nerozhoduje jedinec, ale multidisciplinární tým.
Vážně nemocní onkopacienti se pochopitelně zajímají, očekávání tak musí lékaři mírnit.
„Ano, dost často se pacienti ptají, většinou ale nesplňují kritéria a já je odkazuji na jejich urologa či onkologa,“ dodává Kubyni.
Předseda České společnosti nukleární medicíny David Zogala dodává, že pojišťovny už sice určily částku, kterou dají na úhradu léku. Jak to bude s pokrytím nákladů za práci lékaře, zdravotníků a materiálu, však jasné není. Brzy by podle něj mohla být připravena i další centra, která léčbu zajistí. Dostupnost by se tím měla zvýšit.
Do loňska museli nemocní jezdit za léčbou do ciziny a spoléhat buď na individuální úhradu od pojišťovny, nebo si šest cyklů léčby, což je standardní, zaplatit sami. Cena se pohybuje od tří po šest milionů korun, záleží na zemi.
V březnu mírně rozšířil výčet vhodných pacientů lékový úřad v USA, kde se terapie podává už od roku 2022.
