Článek
Lišíme se nejen pohledem na práva žen, na alkohol, na vepřové řízky. Nedovedu si představit křesťana ve škrabošce, jak uřezává před kamerou hlavu bezbrannému vězni se jménem Pána Ježíše Krista na rtech. Tedy jako záměrnou demonstraci pro televizi, protože ve skrytu se takové věci (například i v Iráku) staly bez ohledu na podobu víry. Kdyby se taková demonstrativní vražda provalila, vyvolalo by to v křesťanské společnosti odpor a zděšení, a dotyčný byl by především adeptem pobytu v blázinci.
Muslimský řezník Músá Zarkáví, či kdo byl za maskou, mučivě vraždil Nicholase Berga, provolávaje slávu svému Bohu, s cílem ukázat to celému světu. Rozhořčení v arabském světě nevidět pražádné. Arabská média tu zhovadilost aspoň do včerejška většinou ignorovala, bagatelizovala, natož aby ji v komentářích odsoudila. Zvláštní ticho po tamních pěšinkách. Dodnes se neozval žádný z vysokých muslimských duchovních, aby odsoudil takové zneužití jména Alláhova.
Tím nechci moralizovat, nechci odsuzovat svět jiné kultury jen proto, že žiji v jiné a tato je mi cizí. Na vahách soudu jsou staletí vývoje, kdy se tvořily v rozličných koutech země rozmanité vzorce myšlení a nazírání světa. Žádná civilizace nevlastní mandát, aby své zvyklosti násilím šířila do zemí jiných obyčejů a náboženství. Civilizační návyky spolu mohou jen mírumilovně soutěžit. Rozumné stanovisko zní: Ponechme si své bohy doma.
Kdykoli se stane něco podobného jako v Abú Ghrajb, kde byli křesťanskými primitivy ponižováni muslimští vězni, třeba i teroristé, a dokonce s fotodokumentací pro rodinná alba, zvedne se v západním světě bouřka odporu, zatřesou se židle politiků a zasednou soudy nad viníky. Omluvou pro páchání těch odporností není ani fakt, že ve věznicích iráckých je týrání a ponižování vězňů naprosto běžné. Že vražda nevinného Američana, který přijel do Iráku stavět telekomunikační věže, nevzbudí v arabském světě podobnou vlnu odporu.
Četl jsem v některých komentářích názor, že potrestání těch, co týrali irácké vězně, bude poselstvím muslimskému světu. Že jim ukážeme, jak jsme jiní, lepší než jejich hlasatelé a vykonavatelé teroru. Aby poznali, že jejich skutečnými nepřáteli nejsou západní křesťané, ale vrazi jako Zarkáví. Je to bohužel naivní představa. Ve světě, kde se před kamerou řežou hlavy a nikdo neprotestuje, to bude chápáno pouze jako naše slabost.
Když odsuzujeme to, co se dělo ve věznici Abú Ghrajb, děláme to jen kvůli sobě.
PRÁVO 14. května