Článek
„Rozhodl jsem se zvážit všechna pro a proti a rozhodl se ukončit. Nedává mi další působení v tomhle světě už žádný smysl. Možná to je zbabělé, ale možná to je naopak hrdinské. Poslední týdny jsem ale vlastně jen tak přežíval, uzavřel se před světem a tím samozřejmě několika lidem ublížil, nebo jim přidělal starosti, ale opravdu jsem nemohl jinak,“ píše v dopise na rozloučenou.
Jeho smrtí se zabývají kriminalisté. „Služba kriminální policie a vyšetřování v Nymburce zabývá případem úmrtí muže ročník 1990, který zemřel v pondělí 31. července 2023 krátce před sedmou hodinou ráno po střetu s vlakovou soupravu v obci Milčice. Muž utrpěl velmi závažná a devastující poranění, kterým bohužel přímo na místě podlehl,“ potvrdila Novinkám Vlasta Suchánková z krajského ředitelství policie Středočeského kraje.
Kriminalisté nařídili soudní pitvu.
Workoholismus je zákeřnou nemocí dnešní doby
Příběh, který skončil sebevraždou, byl ovlivněn workoholismem. Šeps podle svých slov za tři roky odpracoval 29,5 pracovního týdne navíc.
| Závislost na práci se projevuje silným nutkáním věnovat maximum času práci, omezenou schopností korigovat její množství, zanedbáváním rodiny a volnočasových aktivit či abstinenčními příznaky, pokud člověk nemá možnost pracovat. (ČTK) |
|---|
V dopise tvrdí, že práci upřednostnil a odsunul do pozadí veškeré další aktivity. A pokračuje tím, že věci se mu dařily a politici byli nadšení. „Nespočetněkrát jsem byl chválen, dostával nejvyšší odměny na celém odboru a vždy mi bylo předkládáno, jak skvělý a progresivní jsem zaměstnanec. A jestli se někdo nad tím tempem pozastavil? Prakticky vůbec…,“ píše.
Je lepší se věnovat zdraví, rodině a přátelům
Zlom nastal, kdy se předchozí zaměstnankyně na krajském úřadě vrátila z mateřské dovolené, a on byl tak donucen svoji pozici vedoucího oddělení cestovního ruchu opustit. „Náhradou mi byla nabídnuta práce v liberecké zoologické zahradě na marketingu nově vznikající společné vstupenky – výsměch,“ uvedl. A zmiňuje také bossing, kterému měl být vystaven.
Dodal také, že byl najednou ke všemu naprosto apatický a ztratil radost ze života. „Bolel mě z toho celý člověk, a navíc jsem si uvědomil, že jsem si vlastně zhuntoval, jestli ne celé, tak určitě půl zdraví - atopický ekzém, extrémně vysoký tlak, který si každé ráno musím měřit a zobat pilulky, obezita, zuby ne úplně ve skvělé kondici, problém s játry a další ‚skvělé‘ neduhy pramenící z nervů a velkého množství alkoholu,“ napsal.
Dlouhé pracovní dny velmi významně zvyšují riziko infarktu a mozkové mrtvice
A připojil poselství: „Workoholismus není nikdy správnou možností. Vždycky je lepší se více věnovat svému zdraví, rodině, přátelům a koníčkům.“
V dopise také zmiňuje, jak je možné, že se nad jeho workoholismem nikdo za celé roky nepozastavil. „Co inspektorát práce? Jak to, že nezafungovaly interní mechanismy krajského úřadu,“ ptá se.
Workoholikem až 20 procent populace
Údaje o tom, kolik lidí trpí v Česku workoholismem, chybějí. Důvodem je, že i přestože jsou negativní dopady workoholismu značné, rozpoznat tuto závislost je obtížné.
„Odhaduje se, že závislostí na práci trpí šest až 20 procent populace, přesnější údaje však chybí. Negativa jsou přitom značná a zahrnují deprese, vyhoření, nefunkční rodinné vztahy a rozvody, rozpad sociálních vazeb, zanedbávání zdravotní prevence nebo zvýšenou nemocnost,“ uvedla pro ČTK dříve Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Podle ní také se v mnoha vyspělých západních společnostech stále více klade důraz na výkon, produktivitu a soutěživost. Nadměrná práce je společensky oceňována, a to jak pro práci samotnou, tak pro prestiž, kterou přináší.
Poradna: Jak naučit workoholika odpočívat
