Sochu Koněva v Praze nahradil hajlující skřet s tváří Putina

Kovový skřet s pravicí vztyčenou k nacistickému pozdravu, upozorňuje na postoj Ruska, které vojensky napadlo Ukrajinu a nerostné zdroje včetně plynu využívá k vydírání evropských odběratelů a prosazování svých geopolitických zájmů.

Instalace má rovněž podpořit iniciativu prosazující odpojení budov ruské ambasády v Praze od energií. Rusko se v posledních týdnech v rámci své agrese na Ukrajině zaměřuje stále častěji na ničení tamní energetické infrastruktury, což komplikuje život milionům civilistů. Je rovněž plně odpovědné za růst cen energií na světových trzích.

„Sochu jsme se rozhodli instalovat proto, že si myslíme, že je potřeba jak burcovat veřejnost v České republice, tak vyslat signál na Ukrajinu i do Ruska, že českým lidem to, co se děje na Ukrajině, není jedno,“ vysvětlil jeden z iniciátorů akce, podnikatel a mecenáš Dalibor Dědek. Stojí také za platformou Dárek pro Putina, která slouží k nákupu vojenského materiálu ukrajinské armádě.

„Ta socha se nemá líbit, má spíš provokovat, tak abychom si všichni uvědomili, že mír, který nás obklopuje, je velmi křehký. Že řádově stovky kilometrů od nás jsou vojáci, kteří zabíjejí ženy a děti a boří domy. Je to blízko a týká se nás to,“ doplnil.

„Podporovatelé Putina zřejmě s jeho ztvárněním tímto způsobem nebudou souhlasit. Počítáme i s tím, že dojde k poškození vandalem nebo aktivistou nebo politím červenou barvou. To k tomu patří a vypovídá to o mentalitě dotyčného jedince, který takto jedná,“ nechal se slyšet autor díla Dušan Dostál.

Zhruba stotřicetikilová socha mu zabrala dva týdny intenzivní práce. Jak dlouho v parku v Dejvicích bude stát, ještě není úplně jasné. V budoucnu ji chce vydražit a utrženou částku poslat na pomoc Ukrajině.

Koněvův pomník stál na náměstí Interbrigád do roku 2020, kdy byl snesen a umístěn do depozitáře. Před tím byla socha opakovaně poničena vandaly. Maršál Koněv byl za druhé světové války velitelem 1. ukrajinského frontu, který se v květnu 1945 podílel na osvobození Prahy. Podílel se však rovněž na potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a angažoval se rovněž v době tzv. druhé berlínské krize, která vyústila ve stavbu Berlínské zdi a rozdělení města.