Článek
„Otázku školství chceme s koaličními kolegy intenzivně prodiskutovat. Pokud máme v současném světě obstát, musíme do vzdělávání investovat alespoň jako obdobné země,“ napsal Novinkám předseda STAN a vicepremiér Vít Rakušan.
Připustil, že vládní slib posilovat rozpočet školství, aby v poměru k HDP odpovídal průměru zemí OECD, se zatím nedaří splnit.
Na vzdělávání našich dětí nemůžeme šetřit, to by nás kouslo do zadku.
„V našich programových prioritách jsme ještě ambicióznější, chtěli bychom pět procent HDP. Každopádně by peněz nemělo ubývat, jak se teď bohužel děje,“ posteskl si.
Beka čeká další válka o rozpočet. Školy mohou přijít o 15 miliard
Podle odborných odhadů by bylo k dosažení průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nutné přidat desítky miliard korun.
Podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše je nejdříve nutné dořešit současný rozpočet. Na platy nepedagogických pracovníků, jako jsou uklízečky, školníci či účetní, chybí ředitelům škol osm set milionů korun.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) tvrdí, že od počátku žádal o tři miliardy více. Představitele škol přizval před nedávnem na jednání s premiérem Petrem Fialou a šéfem státní kasy Zbyňkem Stanjurou (oba ODS). Byli ale pouze ujištěni, že řeč o dalších penězích přichází v úvahu – případně až v létě.
Bartoš naznačil rychlejší vývoj. „Zásadní je vždy rozpočet na aktuální rok, o kterém se vedou vyjednávání, a řada věcí může být jinak,“ napsal Novinkám. Vláda začne téma řešit ve čtvrtek.
„Na vzdělávání našich dětí nemůžeme šetřit, to by nás lidově řečeno kouslo do zadku. V tomto smyslu budeme za Piráty postupovat i nadále,“ uvedl.
Zajíčková: Podíl k HDP možná není důležitý
Proti ořezávání školského rozpočtu se vymezil i člen sněmovního výboru pro školství Šimon Heller (KDU-ČSL). „Je-li školství prioritou, je snižovaní rozpočtu jednoznačně špatný krok. Stejně jako plošné škrty u nepedagogických pracovníků,“ sdělil Novinkám.
Obce i kraje se bouří proti platbám za uklízečky ve školách
Také poslankyně a expertka občanských demokratů pro školství Renáta Zajíčková je proti snižování přílivu peněz do školství. „Nechci říct, že střednědobé výhledy není třeba brát vážně, ale je těžké cokoli predikovat, ekonomika se rychle vyvíjí,“ řekla Novinkám.
„Teď asi prostě není stát v kondici, aby mohl říct, že dá do školství třicet miliard navíc. Ale s katastrofickými scénáři, že školství bude na vedlejší koleji, se neztotožňuji. Vláda je příčetná a ví, že vzdělávání je důležité. Peníze do školství nakonec vždy dá, jsou to víceméně mandatorní výdaje,“ dodala.
Zpochybnila však, zda cíl v programovém prohlášení týkající se podílu výdajů na školství v poměru k HDP je podstatný.
„Zaznívá, že porovnání k HDP není úplně vypovídající v oblasti vzdělávání. To je možná rozhodující pro obranu, ale u školství to není úplně směrodatné. Mířit bychom k tomu měli, ale jsou zapotřebí strukturální změny. Dáváme stále víc peněz a stále je to málo,“ poznamenala Zajíčková.
Klíčový úkol má ještě Cermat před sebou
