Sněmovna schválila daň z mimořádných zisků

„Sazbu daně jsem navrhl 60 procent. Platit má pro roky 2023 až 2025,“ představil parametry mimořádné daně šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).

Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Příjmy z ní mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií.

Schvalování windfall tax provázely zmatky, shodu našla koalice až v pátek před začátkem schůze. Například TOP 09 chtěla, aby v prvním roce platila sazba 60 procent a v následujících letech sazba 40 procent.

Se svým návrhem na úpravu tzv. windfall tax přišli v minulých dnech také Piráti, kteří chtěli, aby mimořádná daň platila již od letošního roku. V koalici ale pro to nenašli podporu, a tak svůj návrh nakonec stáhli.

„Zazněl velmi silný apel, abychom daň nestartovali již od roku 2022. Rozhodli jsme se, že v tomto ustoupíme,“ uvedl k tomu následně šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Informaci, že by daň mohla platit již od letošního roku, pustili ale někteří zástupci vládní koalice do médií. Po jejich vyjádřeních pak na pražské burze prudce oslabily akcie ČEZ i tří bank.

Zmatky v komunikaci kolem daně zkritizovala na plénu Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová (ANO).

„To, co rozpoutali vládní poslanci ohledně zdaňovacího období, případné retroaktivity a limitů, od kterých bude na podniky uvalena daň z mimořádných zisků, je naprostá katastrofa,“ tepala kabinet. Daň označila za paskvil.

Mimořádnou daň přilepil jako pozměňovací návrh šéf státní kasy k daňovému balíčku. Ten především zvyšuje limit pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty z jednoho na dva miliony korun.

Stejně tak zvyšuje limit pro využití režimu paušální daně u podnikatelů z jednoho na dva miliony korun.