Článek
Nacher Právu řekl, že mu Kleslová bude pomáhat s legislativou, a to za tisícovku měsíčně. Zbytek 45tisícové odměny, která je stejná pro každého zákonodárce bez ohledu na jejich počet, rozděluje Nacher mezi další dva asistenty.
Pro mnohé asistenty je ale klíčová vstupní magnetická karta, která jim umožňuje volný pohyb v parlamentních prostorách. Tu má Kleslová, která je i zastupitelkou v Praze 10, k dispozici od úterý.
Dvojka kandidátky ANO Patrik Nacher ve volebním štábu
Někdejší členka ČSSD přešla do hnutí ANO v roce 2014. Byla místopředsedkyně hnutí a v barvách ANO to dotáhla i na post starostky Prahy 10.
Ve vysoké politice skončila poté, co v roce 2015 vyšlo najevo, že prostřednictvím své advokátní kanceláře poskytovala právní služby několika státním firmám najednou. Za ně měla od Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), Českých drah či ČEZ získávat měsíčně statisíce korun.
Podle Pirátů navíc měla další statisíce získat díky působení v pražských firmách PRE a Pražská teplárenská.
Poté, co obvinění vyšla najevo, čekal Kleslovou rychlý pád. Nejdříve oznámila rezignaci na pozici místopředsedkyně hnutí ANO a rozhodla se odstoupit z představenstva obou pražských firem. S ČEZ se navíc dohodla na dřívějším ukončení smlouvy. V lednu 2016 pak rezignovala i na post starostky Prahy 10.
Minulost u rozvědky
Kleslová budí pozornost i kvůli své minulosti před listopadem 1989. Na jedné z nahrávek, které byly zveřejněny na anonymním twitterovém účtu skupiny Julius Šuman, o ní Andrej Babiš hovořil jako o ambiciózní ženě, kterou rozvědka cvičila na nejlepšího špióna na světě. Kleslová označila nahrávku za zmanipulovanou.
Český rozhlas už roce 2009 napsal, že Kleslová byla před listopadem 1989 příslušnicí komunistické rozvědky, tehdy pod rodným jménem Radmila Bartheldyová. V roce 2014 Kleslová pro server Aktuálně.cz tvrdila, že tam nedělala nic špatného.
Kleslová na sebe také upozornila v červnu 2015 oznámením nálezu článku Hitler je gentleman, o jehož existenci je přesvědčený prezident Miloš Zeman. K autorství článku objeveného při novinářské prohlídce vily Karla Čapka se posléze přihlásil literární kritik Jaromír Slomek, který si prý chtěl vystřelit z kolegů novinářů.