Hlavní obsah

Keltové počítali při pohřbívání i s povodněmi

Vladimír Klepáč, Právo, Vladimír Klepáč

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tajemné pohřební obřady ve slavné jeskyni Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku počítaly v nejstarší době železné i s povodněmi. Za časů raných Keltů tam lidé ukládali blízké k věčnému odpočinku s vědomím, že za čas přijde záplava, která coby pomyslná očistná řeka vše, co zbylo, odplaví. Zjistili to archeologové při nejnovějším výzkumu.

Foto: Vladimír Klepáč, Právo

Zuzana Golec Mírová ukazuje sedimenty v sondách v Býčí skále.

Článek

„Mnohé, co tehdejší lidé činili, dnes jakoby nedává smysl. Asi už nepochopíme účel některých rituálů, přesto i po mnoha tisících letech nacházíme jasné důkazy o tom, že tu byly,“ řekla Právu archeoložka Zuzana Golec Mírová z Karlovy univerzity.

Povodeň museli vnímat jako konečnou tečku za každým pohřbem
Zuzana Golec Mírová, archeoložka

Připomněla, že Býčí skála byla coby ojedinělá jeskynní svatyně významným duchovním centrem evropského významu. Když v ní v roce 1872 objevil otec moravské archeologie Jindřich Wankel ostatky halštatského velmože a zhruba 40 mrtvých lidí, vznikla teorie, že byli rituálně povražděni, aby jej provázeli na onen svět. Moderní věda ale ukázala, že to bylo trochu jinak.

Výzkum vedený v uplynulých letech archeologem Martinem Golcem z Palackého univerzity v Olomouci ukázal, že jeskyně byla po více než století duchovním centrem, v němž se také pohřbívalo.

Výstavba D3 odkryla na jihu Čech poklady pravěku i středověku

Věda a školy

Wankelovy nálezy z Býčí skály nyní zdobí první patro Přírodovědného muzea ve Vídni. Jeho následovníci, kteří prokutávají vstupní část do podzemí, sice tvrdí, že po legendárním archeologovi jen paběrkují, přesto se jim daří získávat nové a mimořádně cenné informace. V jeskyni vytvořili čtyři výkopy, takzvané sondy. Usazeniny v nich ukázaly, že podzemí bylo kdysi poměrně často zaplavováno ve velkém Jedovnickým potokem, který protéká podzemím.

Mrtví byli v jeskyni pohřbíváni nejen do speciálních komor, ale i na vozech a s četnými milodary. Jeden z nich byl dokonce zlatý. Tyto vozy lze svým zpracováním i celkovou hodnotou přirovnat k současným nejluxusnějším autům. Mohl si je dovolit jen zlomek lidí v Evropě.

Voda vše smetla

Všichni mrtví byli umístěni v částech jeskyně, o níž se vědělo, že bude znovu a znovu zaplavena, přičemž přívaly vody odplaví části ostatků i milodary do neznáma.

„Nesnažili se ostatky chránit například jejich uložením do výše položených částí jeskyně. Povodeň museli vnímat jako konečnou tečku za každým pohřbem,“ uvedla archeoložka.

Nový výzkum prokázal, že Wankel byl při zaznamenávání svých nálezů velmi přesný. Sondy odhalily i ty části skalního masivu, které nacisté odstřelili. V Býčí skále chtěli vybudovat utajovanou podzemní továrnu.

Jaká tajemství si odnesl do hrobu pražský Maigret?

Historie

Nyní jsou schopni archeologové určit přesná místa, kde se našly největší klenoty z doby železné. V jeskyni se našla torza šesti pohřebních vozů. Zajímavostí je, že teprve nyní byl ale nalezen první zákolník, tedy železný kolíček, jímž se kolo připevňovalo k oji vozu.

Reklama

Výběr článků

Načítám