Každý třicátý náraz do stromu končí smrtí. Nejhorší statistiky má Středočeský kraj

Hned za Středočechy následují Jihočeský a Ústecký kraj, přičemž právě Jihočeský vykazuje nejvyšší podíl těchto nehod na celkové nehodovosti v regionu – téměř čtyři procenta. V okrese Jindřichův Hradec se pak stromy podílely na celkovém počtu nehod dokonce více než sedmi procenty.

Tragické zprávy o fatálních střetech aut se stromy plní pravidelně novinové i webové stránky, každý třicátý z nich je pro řidiče nebo pro některého z členů posádky podle datové analýzy fatální. Statistiky zpracovali pro redakci na základě dat od Policie ČR analytici společnosti DataFriends spravující Portál nehod.

Podle nich mají na nehodách se stromem největší, téměř sedmadvacetiprocentní podíl nejmladší řidiči ve věku 18 - 24 let a nejčastěji se bourá ve dvě hodiny v noci (podíl přes 3,6 procenta). Vůbec nejčastější příčinou kolize je pak vysoká rychlost vozidla (téměř 57 procent všech případů).

Jedna ze zatím posledních takových tragédií se stala ve středu 20. srpna u obce Malšice na Táborsku na silnici II/137. Záchranáři tam už nemohli pomoci 45letému muži, který zatím z nezjištěných důvodů přejel, jak již uvedly Novinky, do protisměru a opustil krajnici v místě, kde stál vzrostlý strom.

„Nehoda se stala z nezjištěných příčin. Řidič mohl například usnout nebo jet nepřiměřenou rychlostí, ale to by byly spekulace. Zatím se ani nenašli žádní svědci,“ vysvětluje pro Novinky policejní mluvčí Lenka Pokorná.

Jihočeský kraj, na jehož území se vše odehrálo, v místě tragédie žádný konkrétní problém na silnici ani v uspořádání stromů okolo ní nevidí.

„Z našeho pohledu se nejedná o zásadně nepřehledný úsek a v současné době tam není plánována instalace svodidel. Na základě informace z protokolu od Policie ČR v tomto případě mohla za nehodu nejspíš nepřiměřená rychlost řidiče. Do dnešního dne jsme však neobdrželi žádná doporučení od Dopravní služby Policie ČR o stanovení nějakých konkrétních opatření,“ uvádí mluvčí krajského úřadu David Hocke.

Případy, kdy řidiči ztratí kontrolu nad vozidlem a následně svodidlo prorazí, mnoho není, a většinou se týkají těžších automobilů, například náklaďáků. Zejména u osobních automobilů tak svodidla většinou střetu se stromem mohou zabránit.

Novinkám to potvrdil i bývalý šéf BESIPu Roman Budský z platformy Vize 0, jež si klade za cíl zastavit zbytečné umírání na českých silnicích. „Svodidlo vás odrazí od stromu, a nedojde tak k přímému střetu. Když naopak narazíte do stromu, rychlost, kterou máte, ztratíte na pár desítkách centimetrů. Strom je navíc bodovou překážkou a to znamená větší zatížení deformační zóny vozidla,“ upozorňuje Budský, jenž podél vozovek doporučuje výsadbu keřů, které naopak nárazy tlumí a dokonce mohou zafungovat ve stylu jakési záchranné sítě na motorkáře.

Hledat cesty ke zlepšení chtějí i v Jihočeském kraji. „Pořádáme pravidelná setkání v rámci programu BESIP. Tam na základě celoročního monitoringu vytipováváme nebezpečná místa a lokality. Následně se stanovuje nejvhodnější způsob nápravy,“ uvádí Hocke.

V celostátním srovnání za desetiletí od roku 2014 do roku 2024 zaujímá v počtu nehod se stromem, jak už jsme zmínili, Jihočeský kraj duhou příčku (1804 střetů). První Středočeši ve stejném období bourali do stromu 3607krát. Podíváme-li se ale na statistiky optikou podílu srážek se stromem na celkové nehodovosti v krajích, s 3,8 procenty jsou na tom zase nejhůř Jihočeši.

Ve středních Čechách mají „stromy“ zhruba 2,3 procentní podíl na nehodách. Kromě klasických dřevin podél silnic za to mohou lesnaté úseky nejen na Příbramsku, Křivoklátsku či Benešovsku. Zejména intenzivní výstavba v prstenci okolo Prahy, za kterou rozvoj silniční infastruktury zaostává, znamená větší intenzitu provozu i větší pravděpodobnost jakýchkoli nehod. Podle všeho ale hejtmanství nad takovou situací hůl nezlomilo.

„Pokud je strom hodně nebezpečný, tak ho pokácíme a v jiném bezpečném úseku na stejném katastru provedeme náhradní výsadbu. Kritéria k této problematice žádná nemáme, ale často reagujeme na návrhy cestmistrů, starostů nebo na podněty občanů, kteří upozorní, že strom je v daném místě nebezpečný,“ uvádí pro Novinky mluvčí středočeské Krajské správy a údržby silnic Petra Kučerová.

Třetí příčku za uplynulých deset let si drží Ústecký kraj s počtem 1688 nehod. Ty měly na celkovém počtu karambolů na severu podíl zhruba 1,5 procenta. I tam se snaží vytipovávat nebezpečná místa hlavně cestáři.

„Na zásahy do vegetace v doprovodné zeleni, která má status vyšší ochrany jako jsou aleje nebo stromy v CHKO, si před samotným zásahem nechává správce zpracovávat odborné dendrologické posudky,“ uvádí mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková.

Ani na severu Moravy a ve Slezsku dřeviny za krajnicí nepodceňují. Se 1404 srážkami ale zaujímají v celostátním žebříčku čtvrtou příčku s podílem na tamních nehodách 1,3 procenta.

Situaci řeší, aby byli stejně jako ostatní kraje v souladu se silničním zákonem (č. 13/1997 Sb.) a se zákonem o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.).

„Pokud je strom nebezpečný, tedy shnilý či nakloněný, pokácíme ho na základě odborného posudku. Když jsou stromy cenné, ale blízko silnice, volíme ochranné bariéry, jako jsou svodidla a sloupky,“ uvádí mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová.

Autor článku si všiml, že například na německých silnicích jsou svodidla oddělující stromy od vozovek častější než u nás. A na slabší zájem poukazuje také jeden z dodavatelů svodidel na český trh.

„Více než 60 procent úmrtí souvisejících se silniční dopravou připadá na silnice nižších tříd. Ty II. a III. třídy spravují krajské správy silnic. A lidé často umírají mimo jiné ve vozidlech, která opustila silnici a případně tam narazila do stromu. Zájem o svodidla, která by tomu mohla zabránit, ale v Česku zůstává poměrně malý,“ říká Štěpán Pták ze společnosti Saferoad Restraint Systems, která patří k dodavatelům svodidel v ČR.