Kalousek ji nenašel, Rakušan českou výjimku v migračním paktu pořád vidí. Posuďte sami

„Výjimka pro státy nadměrně zatížené migrací v migračním paktu je,“ napsal Rakušan na sociální síti X a odkázal na konkrétní tři články paktu. „Je určena například pro státy, které mají dnes na svém území veliký počet ukrajinských uprchlíků, jako jsou Česko, Polsko nebo Pobaltí,“ dodal ministr.

Navázal tak na svůj dřívější výrok: „Jako postižená země neplatíme nic do solidárního rozpočtu. Opravdu nevím, co lepšího šlo vyjednat.“

Rakušan v příspěvku hovoří o migračním paktu, ve skutečnosti se jedná o deset různých legislativních úprav, pravděpodobně myslí klíčové nařízení o řízení azylu a migrace, kde se mluví právě o solidaritě mezi členskými státy.

V nařízení se uvádí, že se ročně má přerozdělovat na třicet tisíc migrantů, ale může to být i víc. Kdo nebude chtít stanovený počet uprchlíků přijmout, bude muset zaplatit dvacet tisíc eur, přes půl milionu korun, za jednoho odmítnutého migranta, i tato částka se může zvyšovat.

Rakušan nejprve odkazuje na článek 9. V něm stojí, že Evropská komise bude každoročně vypracovávat zprávu o azylu a migraci, kde zhodnotí vývoj v této oblasti za uplynulý rok a přinese výhled do budoucna.

Doslova ministr upozorňuje na třetí odstavec a patnáctý bod, podle kterého se mají u členských států zhodnocovat také počty státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří požívají dočasné ochrany. Sem tedy spadají i uprchlíci z Ukrajiny v Česku.

Jedná se o jedno ze 17 kritérií, která se mají vyhodnocovat. Dalším je například „počet a státní příslušnost příslušníků třetích zemí, kteří byli vyloděni po pátracích a záchranných operacích“. Je zřejmé, že některá kritéria Česko naplní, jiná ne.

Ministr pak uvádí článek 11, který je zásadní. Podle něj má Evropská komise určovat dle uvedených kritérií členské státy, které jsou „vystaveny migračnímu tlaku, riziku migračního tlaku nebo významné situaci v oblasti migrace“.

Doslova se tam píše: „Spolu se zprávou uvedenou v článku 9 přijme Komise prováděcí rozhodnutí, v němž stanoví, zda je určitý členský stát vystaven migračnímu tlaku nebo riziku, že se s migračním tlakem bude potýkat v následujícím roce, nebo zda se potýká s významnou situací v oblasti migrace.“ Toto rozhodnutí pak Komise předá Evropskému parlamentu a Radě.

Na základě tohoto rozhodnutí pak dané zemi může být snížen nebo zcela odpuštěn solidární příspěvek. Podle podkladů Komise o tom může rozhodnout Rada, tedy zástupci všech členských zemí. Z textu tedy vyplývá, že vždy bude záležet na posouzení konkrétní situace. To ostatně přiznává i Rakušanovo ministerstvo vnitra.

„Skutečně nejde o žádný automat. Vše schvaluje Rada. Důležité ale je, že Komise bude mít povinnost zohlednit počet držitelů dočasné ochrany v tom kterém členském státě,“ uvedl Miroslav Jašurek, ředitel odboru komunikace ministerstva vnitra.

„Platí, že Česko má stále nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel v celé Unii,“ dodal Jašurek. Jde nicméně o jedno z kritérií a pakt začne platit zhruba za dva roky, kdy může být situace zcela odlišná.

Na tento argument zareagoval na síti X i sám ministr. „Pokud tady roce 2025–2026 už nebudeme mít statisíce uprchlíků z Ukrajiny, bude to jedině dobře. Bude to totiž znamenat, že Ukrajina vyhrála svůj boj s Ruskem a tihle lidé se mohli vrátit,“ napsal Rakušan.

Bývalý šéf TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek nařkl Rakušana z toho, že lže o souboru právních předpisů o migraci a azylu, který nedávno schválil Evropský parlament. „Nechci to lacině kritizovat, možná nešlo dojednat nic lepšího. Nesmířím se ale s tím, že nám o tom naši přední politici lžou. To nesmíte dělat, pánové (Vít Rakušan a Petr Fiala),“ napsal Kalousek na síti X.

Slova o lžích následně korigoval: „Upřesňující stanovisko autority v EK: Žádnou výjimku ČR nemá. Leč předpokládá se, že pokud o ni požádá, může jí být vyhověno. Tvrzení, že ČR má výjimku, je tedy jen nepřesná a zjednodušená interpretace, nikoliv lež. Za tento termín se omlouvám.“

Do české debaty se zapojila i evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johansson. Rovněž na síti X zvolila formulaci, že „Česká republika bude moci být vyňata z povinných solidárních příspěvků právě kvůli uprchlíkům z Ukrajiny“. Hovoří tedy rovněž o možnosti, nikoliv o automatické výjimce.