Jurečka: Výpověď bez udání důvodu přes tlak ODS nedovolím

Poslal jste do připomínkového procesu flexibilní novelu zákoníku práce. Prodlužuje mimo jiné zkušební lhůtu u řadových zaměstnanců ze tří na čtyři měsíce, u vedoucích ze šesti na osm. Opravdu je to třeba u prodavaček, skladníků a podobně nutné?

Zákon počítá s tím, že klidně můžete mít zkušební lhůtu jen jeden měsíc. Tato změna je nastavená jako možnost prodloužit zkušební dobu. Není to automatické prodloužení.

A výhodné to může být i pro zaměstnance. Zažil jsem situace, kdy člověk přijde do firmy, kde se mu něco slibuje v inzerátu, něco při pohovoru. Ale tam se nedá popsat, jaká je nálada mezi lidmi, jaká je atmosféra ve firmě, jaký je pocit z pracovního prostředí. To někdy nezjistíte za měsíc nebo za dva.

U vysokého managementu nebo u vědeckých pozic pak nejste za tři nebo čtyři měsíce často schopen úplně zjistit, jestli ten člověk na projektu nebo v týmu bude odvádět dobrou práci, kterou potřebujete. Takže dáváme možnost, aby zkušební doba byla prodloužena.

Ale sami zaměstnavatelé říkají, že 95 procent z nich automaticky dá tu nejdelší lhůtu. Neprodlouží to u řadových zaměstnanců pocit nejistoty?

V situaci, kdy je pracovní trh hladový po každém zaměstnanci, si při vyjednávání o pracovní pozici můžete říct, že je pro vás akceptovatelná doba zkušební lhůty třeba dva měsíce. Zaměstnavatelé dnes o zaměstnance extrémně stojí. Situace je nyní taková, že si jako dobrý zaměstnanec na pracovním trhu vybíráte zaměstnavatele. Sám vidím, když vypisujeme výběrová řízení, v jaké jsme jako zaměstnavatel pozici.

Také dochází ke zkrácení výpovědní doby. Nepoběží až od prvního dne následujícího měsíce, ale okamžikem výpovědi. Nepovede to třeba u starších zaměstnanců k tomu, že budou déle na Úřadu práce, a nebude na tom tratit stát?

Máme zvyk pohlížet na tato opatření optikou zaměstnavatele. Ale i já jsem zažil v minulosti situace, kdy jsem od zaměstnavatele chtěl odejít a chtěl jsem odejít ze dne na den. Jakýkoliv další den na pracovišti pro vás už třeba není vůbec komfortní, navíc v situaci, kdy bývá atmosféra napjatější.

Takže mi zkrácení doby přijde fér pro obě strany. Často jsou to zaměstnanci, kteří chtějí změnit práci, a vy je nutíte, aby tam byli třeba o měsíc déle…

Zaměstnavatelé také budou muset rodičům povinně do dvou let věku dítěte držet to samé místo, z něhož odešli na rodičovskou dovolenou. Proč?

Je to podpora rodičů. Jednoznačně chceme, aby rodič měl nejenom jistotu návratu do dané firmy nebo organizace, ale pokud se vrátí do dvou let, také jistotu té konkrétní „židle“, ze které odešel. Jistotu toho, že se vrací někam, kde to zná.

A nebude se teď zaměstnavatelům shánět hůře zástup za tyto rodiče?

To je krásný příklad toho, jak někdo říká, že tato novela je jenom ve prospěch zaměstnavatelů. A tady je vidět, že obsahuje i změny, které jsou ve prospěch zaměstnanců. Je to vždy o kompromisech mezi oběma stranami.

Chápu, že zaměstnavatelé s tímto budou mít nějakou komplikaci. Na druhou stranu se na to dívám optikou rodiče. Je to on, kdo má obrovskou nejistotu, odchází, jde se věnovat výchově dítěte. A je potřeba mu dát nějakou jistotu.

Premiér Petr Fiala Novinkám potvrdil, že se ODS bude snažit ve Sněmovně hledat podporu pro to, aby pozměňovacím návrhem prošla výpověď bez udání důvodu, kterou nechcete. Neměl by to napřed probrat v koalici?

Je to moment, kdy se jasně ukazuje, co je identická politika lidovců a co je politika ODS. My jednoznačně stojíme za tím, že nemáme vytvářet větší nejistotu pro lidi a pro zaměstnance. Proto jsem do novely výpovědi bez udání důvodu nedával a nedám ji tam. A také říkám, že ji tam nechci ani v průběhu legislativního procesu.

Na váš dotaz mám jednoznačnou odpověď: Máme jednoduché principy nastavené koaliční smlouvou. A ty jsou takové, že pokud má být ve třetím čtení ve Sněmovně přijat nějaký pozměňovací návrh, musí na něm být shoda všech a gesčního ministra, což jsem navíc v tomto případě já. Myslím si, že tím dávám odpověď na to, jaký bude osud tohoto rozporu.

A co když se to ODS i tak bude snažit protlačit?

To se nestane. Navíc by pro to ODS neměla dost hlasů.

Vláda tento týden poslala do Sněmovny váš návrh penzijní reformy. Říkal jste, že jste ochoten po jednání s opozicí provést ještě nějaké změny. Oslovíte ale hnutí ANO k jednání ještě napřímo, nejen přes média?

Dokonce jsem jeho zástupce už oslovil. Asi před deseti dny jsem zaslal předsedovi Babišovi osobní dopis, kde jsem ho žádal, aby zvážili svůj dosavadní přístup k důchodové reformě. Vyzývám ho k jednání.

Budu samozřejmě i oficiálně vyzývat předsedkyni poslaneckého klubu ANO Alenu Schillerovou, se kterou jsem jednal v loňském roce, a Aleše Juchelku.

A zároveň stejným způsobem oslovím i kolegy ze SPD, abychom se dokázali sejít nad návrhem, který šel teď do Sněmovny, a pokusili jsme se hledat společný pohled aspoň na některé z jeho parametrů.

Myslíte si, že se podaří nějaké dohody dosáhnout?

Samozřejmě žiju v realitě a vím, že to opozice nepodpoří jako celek. Ale chci, aby u co největšího výčtu ze dvanácti opatření, které reforma obsahuje, byla pokud možno co největší shoda.

Vy sám chcete ještě na reformě něco ve Sněmovně změnit třeba formou pozměňovacího návrhu?

Vidím prostor pro drobné změny v nastavení některých technických parametrů. Povedeme o tom debatu i uvnitř koalice. Ale od základních principů a cíle reformy – to znamená stabilního průběžného pilíře, z něhož se vyplácejí penze, s výrazně sníženým deficitem v budoucnu – rozhodně nechci ustupovat.

Přece jen je potřeba, aby dokázal zajistit i v budoucnu důstojné důchody. Takže určitě nechci z reformy vyjmout klíčová opatření.

Po jednání s prezidentem jste ještě říkal, že se povedou jednání s demografy o případných změnách v automatu, podle nějž se bude navyšovat věk odchodu do penze. Co by se tam mohlo změnit?

Umím si představit nějaké drobné změny u výpočtu. Ale mohou to být jen drobné úpravy. Nemůže to být tak, že celý princip odmítneme a že ho odsuneme někam na příště. To už jsme tady udělali několikrát a je to ta největší chyba, se kterou se potýkám.

Kdyby důchodovou reformu udělala nějaká vláda před deseti roky, nemuseli jsme dnes řešit tak vážné problémy.

Navrhujete zvýšení daňové slevy na děti. Proč a kolik to bude stát státní rozpočet?

Vnímáme to jako nejklíčovější prioritu. Celkové zvýšení by znamenalo, že bychom rodinám nechali v čistém výdělku navíc o více než osm miliard korun ročně. V případě jedné rodiny se třemi dětmi by to bylo o 14 400 korun ročně navíc.

Kde na to chcete vzít?

Podnikáme konkrétní kroky pro to, abychom dokázali posílit daňové příjmy. Jednak podporou rodičů při rychlejším návratu z rodičovské. Pak jsou tady příjmy navíc, které získáváme díky většímu zapojení lidí na pracovním trhu, ať už jsou to zahraniční pracovníci, nebo pracovníci s dočasnou ochranou. A pak do státního rozpočtu přivádíme příjmy navíc díky přísnějším kontrolám i změně legislativy v oblasti pracovního trhu, kdy jsme se začali soustředit na potírání nelegálního a zastřeného zaměstnávání.

Kombinací těchto faktorů jsme schopni přinést do rozpočtu už v průběhu příštího roku o zhruba dvacet miliard korun navíc.

Také jste nadnesli snížení sociálního pojištění pro rodiče dvou a více dětí a naopak zvýšení pro bezdětné nad 35 let. Proč? Nebylo by to trestáním lidí, kteří z jakéhokoliv důvodu nemohou nebo nemohli mít děti, kdyby museli na penze odvádět více?

Když se podíváme na demografickou situaci, je opravdu vážná, protože se nám v posledních letech začíná výrazně propadat porodnost. Chybí nám tu více než 900 000 dětí. Snížení porodnosti, která klesá na historická minima, je alarmující.

Navrhované opatření bychom neměli chápat jako trestání někoho, ale jako podporu těch, kdo budou platit svými odvody důchody úplně všem, až vyrostou. Rodiče, pokud vychovávají dítě, dají za každé od narození až po vysokou školu čtyři miliony korun. My je chceme tímto krokem podpořit, aby měli o něco vyšší čistý příjem a aby mohli investovat víc do dětí.

Ať už jsem člověk, který má děti, nebo nemá děti, tak pro můj život, a především život ve stáří, je strašně důležité, aby tady byli plátci, kteří do systému budou odvádět peníze.

Prý se vám nelíbí návrhy ODS na privatizaci státních podniků, například Budvaru. Proč ne?

Když už tady máme některé státní podniky, které fungují dobře, je dobré si je podržet. A u Budvaru je ta věc ještě specifická. Kdyby ho koupil přímý konkurent, nejspíše by zanikl.

Ano, ve standardní demokracii není úplně běžné, že by stát vařil pivo. Ale toto je výjimečný podnik s výjimečným příběhem. Dnes nám snáší zlatá vejce do státního rozpočtu, takže když už ho máme, nechme si ho.

U ostatních podniků jsme pak v situaci, kdy stát po dvaceti nebo třiceti letech kupuje kritickou infrastrukturu – kupujeme plynovody, koupili jsme plynové zásobníky. Tedy kupujeme to, co jsme před lety zprivatizovali, kvůli tomu, abychom měli strategickou infrastrukturu a zajištěnou bezpečnost.

Okolo toho, ale třeba i zákoníku práce nepanuje v koalici soulad. Jaké jsou tam vůbec vztahy nyní?

Vztahy jsou pořád dobré. Nevidím konkrétně věc, která by byla zásadním rozporem v koalici. To, na co narážíte, je v politice běžné. Každá strana má nějaký jiný názor.

Chcete převést výplatu příspěvku na péči a dalších dávek pro zdravotně hendikepované z úřadů práce na správu sociálního zabezpečení. Ale jenom samotný příspěvek pobírá nějakých 300 tisíc lidí. Nevzniknou zmatky?

Ne, toho se neobáváme. Je to důležitý krok, protože agenda příspěvku na péči je dnes zatížena dlouhými lhůtami. Jeho vyřizování se často se dostává na dobu 120 až 140 dnů. A já čelím situacím, kdy se na mě obracejí rodinní příslušníci, že mezitím třeba jejich táta nebo máma už zemřeli.

Nyní vyřizují příspěvky na péči dva úřady a můj cíl je, aby to dělal jeden a aby se vyřizovalo do šedesáti dnů. Ale u příspěvku bude v novele ještě jedna změna.

Jaká?

U lidí, u nichž je jejich diagnóza nezvratná, třeba u některých onkologických pacientů. Nechci, aby museli procházet nesmyslným kolečkem posuzování, ale abychom jim třeba na základě stanoviska onkologa přiznávali příspěvek automaticky.

Koalice Spolu teď spustila předvolební kampaň, kde jsou Andrej Babiš a Klára Dostálová s ruskými vlajkami na tvářích. ANO se brání, že jeho šéf Babiš není proruský a třeba v kauze Vrbětice jako premiér reagoval razantně…

Vzpomeňme si na kampaň, jakou hnutí ANO dělalo v době prezidentských voleb, ale i v minulosti. Jakým způsobem prezentovalo, že je tady prezidentský kandidát, který chce zemi zatáhnout do války, a Andrej Babiš chce naopak mír a podobně. Šli daleko za hranu toho, co souviselo s politickým programem Petra Pavla. A takových momentů najdu na sociální síti hnutí ANO a jejich kandidátů řadu.

My jsme chtěli upozornit třeba na to, jak se Karel Havlíček, hnutí ANO a Andrej Babiš stavěli k jadernému tendru v Dukovanech. Do poslední chvíle, přestože všechna doporučení bezpečnostních složek byla, aby se nepouštěl do jaderného tendru Rosatom, tlačili na to, že tam ruský dodavatel musí být. Když přišla zjištění okolo Vrbětic, už neměli možnost to dál obhajovat.

Toto je připomínka toho, jak se projevoval ruský vliv na politiku hnutí ANO.

Vinaři teď chtějí, aby se kvůli mrazům nezaváděla spotřební daň na tiché víno. Chtějí to namísto odškodnění za mrazy. Jak se k tomu stavíte?

Já tu daň dlouhodobě nepodporuji, protože by to byla daň, kterou bychom zatížili naše výrobce. Jejich přímí konkurenti v okolních vinařských zemích takovouto daň nemají. My bychom tímto našim vinařům zavedli konkurenční nevýhodu.

V tom bych viděl základní problém, i kdyby šlo o jiný sektor.