Článek
„Doba se změnila a bezpečnostní ohrožení Evropy je úplně někde jinde než před pěti, deseti lety. Většina členských zemí EU a NATO navyšuje své vojenské rozpočty. Řeči současné vlády, že to nebudeme dělat přes čísla, ale uděláme to skutečně (zajistíme obranu státu - pozn. red.), jsou jako pohádka pro malé děti. Bez peněz se to udělat nedá,“ uvedl bývalý guvernér ČNB a expremiér Jiří Rusnok v Nedělní debatě na ČT.
„Vyprávět, že stačí utratit méně peněz, ale správně – tomu neuvěří ani děti… Vypadáme (ČR) špatně navenek, protože jsme černý pasažér v situaci, kdy jsme téměř frontovým státem. Jsme těsně za linií dotyku,“ upřesnil Rusnok.
Obranné výdaje se mají zvyšovat také podle expremiéra Petra Nečase. „Výdaje musí růst. Bezpečnostní situace se dramaticky zhoršila. Výdaje se mají zvyšovat citelně a viditelně. Platí staré přísloví: bez peněz do zabezpečení obrany nelez,“ upozornil Nečas.
„Ten konflikt, který zuří, je nedaleko České republiky, ob jednu hranici. Ze západoukrajinského Lvova je blíž do Prahy než do Kyjeva, vůbec nemluvě o Doněcké oblasti nebo Charkově,“ dodal Nečas.
Premiér Babiš tento týden přiznal, že Severoatlantická aliance České republice uzná výdaje na obranu jen ve výši 1,78 procenta HDP. Podle údajů Národní rozpočtové rady a ministerstva obrany půjde na výdaje tohoto resortu 154,8 miliardy korun, což odpovídá hodnotě 1,73 procenta HDP. K tomu je nutné přičíst výdaje dalších ministerstev ve výši 29,8 miliardy korun, jež souvisejí například s dopravní infrastrukturou, kterou kromě české armády mohou využít i další členské státy NATO. Výdaje se mohou lišit v závislosti na použité metodice či podle uznávání či neuznávání některých obranných výdajů. Oproti plánům minulé vlády půjde ale letos na obranu o 21 miliard korun méně.
